Vážení čtenáři,

komentátor Wolfgang Münchau vydal knihu o úpadku Německa nazvanou příznačně Kaput. Problémy evropského hegemona podle něj nejsou vůbec zanedbatelné a nebezpečně připomínají ty, s nimiž se potýká i česká ekonomika.

Münchau v knize Kaput: Konec německého zázraku poukazuje především na zanedbanou německou infrastrukturu. Nemá přitom na mysli jen to, že Němci, známí svou precizností, nezvládají opravovat zastaralé dálniční mosty či železniční tratě, které patřily k nejlepším v Evropě. Důležitý je především fakt, že neinvestují do moderní digitální infrastruktury.

V rychlosti mobilního internetu jsou Němci na světě až na 52. příčce, v rychlosti kabelového na 56. místě. Češi jsou v rychlosti mobilního připojení na 34. místě, a kabelového na 77. Vezmeme-li v úvahu, že digitální infrastruktura je nezbytná pro vytvoření moderní ekonomiky digitálních služeb i pro modernizaci průmyslu s využitím umělé inteligence, je to tristní výsledek.

Münchau názorně popisuje, jak je německá politika propojena s průmyslem přes bankovní sektor, respektive německé Sparkassen. Ty jsou vlastněny municipalitami a v jejich dozorčích radách sedí lokální politici, kteří úvěry směřují hlavně do tradičního průmyslu v čele s automobilovým. Ostatně banky v německé politice často slouží jako přípravka pro další kariéru.

Není divu, že tradiční exportní průmysl vynášeli Němci do nebe. Automotive, strojírenství a chemický průmysl z Německa udělaly nejbohatší evropskou ekonomiku a exportní mašinu, která vydělávala na vývozech do Číny, Spojených států i evropských zemí. Podle Münchaua si však Němci nevšimli, že svět se změnil.

„Byl to model, který fungoval velmi dlouho. Když začaly problémy a změnily se vnější okolnosti, politici se začali svého modelu držet ještě úzkostlivěji. Byla to politická volba, nikoliv nedopatření. Německo se rozhodlo neinvestovat do digitální ekonomiky, ale zaměřit se na nákladovou konkurenceschopnost svých stávajících průmyslových odvětví,“ uvádí Münchau.

Drazí Němci

Není náhoda, že reformy trhu práce, které po roce 2000 přispěly k německému hospodářskému zázraku posledních dvou dekád, prováděl manažer koncernu Volkswagen Peter Hartz. Reformy léčily stagnující ekonomiku, vysokou míru nezaměstnanosti (téměř 10 %) a klesající produktivní populaci hlavně snižováním podpory v nezaměstnanosti a také samotných mezd.

Německý průmysl tím získal výhodu na úkor svých obyvatel, podobně jako se konkurenceschopnost tuzemských exportních podniků zvýšila po kurzovém závazku České národní banky, která držela korunu slabou.

Jak se ale svět změnil? Především se Čína naučila od samotných Němců vyrábět kvalitně nejen základní zboží, ale i sofistikované technologie včetně elektromobilů. Ve Spojených státech začal řádit prezident Donald Trump, který už cla zaváděl, a má v plánu v tom pokračovat. V neposlední řadě obsadil prezident Ruské federace Vladimir Putin v roce 2014 Krym a v roce 2022 zahájil plnou invazi Ukrajiny.

Následovaly sankce ze Západu a odstřihnutí od levného ruského plynu, který byl pro německou konkurenceschopnost klíčový. Německá sázka na demokratizaci Ruska prostřednictvím obchodu nevyšla.

Německu nepomáhá ani zkostnatělost vzdělávacího systému. Školství sice produkuje kvalitní pracovníky pro průmysl, ale nedostatečné množství kvalifikovaných lidí pro moderní softwarové obory. Rozvoj nejsilnější ekonomiky v Evropě brzdí i bující byrokracie a zejména nevraživost vůči migrantům, díky níž Německo nedokázalo přilákat kvalifikovanou pracovní sílu.

Svět se začal přesouvat k elektromobilitě, kterou Němci neumí tolik jako Američané či Číňané. A Němci jsou najednou drazí.

Ačkoli v současnosti německé automobily ovládají v Číně – svém největším exportním trhu – zhruba 15 procent trhu, jejich podíl rychle klesá na úkor domácích automobilek.

Ještě před pandemií měli němečtí výrobci aut v Číně 25procentní podíl. To je masivní propad. A pokud jde o elektromobily, což je odvětví, které je v Číně mnohem větší než v USA nebo Evropě, Volkswagen, Porsche, BMW a Mercedes zaostávají ještě daleko víc.

Případ Česko

Česko na tom s kvalitou infrastruktury není také nijak dobře. Kromě toho tuzemské banky financují rovněž nejraději klasické podniky, které mohou za úvěry ručit buď nemovitostmi, nebo movitým majetkem. Takže softwarové firmy či začínající firmy na financování často nedosáhnou. Kvalifikovaní cizinci se do tuzemska kvůli přísným vízovým pravidlům také nehrnou.

Česko patří k nejprůmyslovějším zemím v Evropě. Průmyslová aktivita však slábne a zřejmě bude slábnout dál. Dokonce i nezaměstnanost se začíná pomalu zvyšovat, jak se firmy musí vypořádávat s poklesem zakázek.

Nejefektivněji (i když krátkodobě nejbolestněji) by se česká ekonomika transformovala vnějším ekonomickým šokem – třeba z Číny, která má vlastní hluboké hospodářské problémy. Ale kvůli situaci v Německu a českým spotřebitelům vyplašeným vysokou inflací bude v Česku stagnace ekonomiky zřejmě pokračovat i v dalších letech.

Cíl snížit do 15 let emise o 90 procent je reálný a proveditelný, upozorňuje Jan Dusík, který byl loni v září jmenován do vlivné pozice zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Téměř se ho podaří splnit díky už přijatým opatřením. „Zbývalo by nám pár procent navíc,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Investice do e-shopu i skladů. Síť obchodů Billa se v České republice v roce 2023 propadla do ztráty. Firma to vysvětluje investicemi do rozjezdu e-shopu i kamenných prodejen.

Babiš čistí portfolio, zbavil se bulharské chemičky. Agrofert prodal bulharskou chemičku Neochim, kterou získal před půldruhým rokem při pohlcení rakouského konglomerátu Borealis.

Investor Ovčaří chce po padlém hazardním hráči Liškovi stovky milionů.  Byznysmen Rudolf Ovčaří podal insolvenční návrh na majitele hazardní skupiny Rebuy Stars Josefa Lišku. Podle Ovčařího mu Liška dluží 711 milionů korun. Liška to odmítá. Připustil ale, že je v úpadku, stejně jako část jeho firem.

Firmy začínají kupovat obří baterie. Firmy začínají investovat do velkých baterií, i když nemají vlastní zdroj levné elektřiny. Kapacitu úložiště nabízejí provozovateli přenosové soustavy, který jim za ni zaplatí.

Nenápadný paragraf vrátil do hry možnost dotování uhelných elektráren. Podpora provozu uhelných elektráren se nyní objevila v novele zákona „Lex plyn“. Zhruba dva měsíce předtím přitom podobný návrh zmizel z předchozí právní úpravy.

Livesport ovládl Liftago. Přepravní společnost Liftago má od dnešního dne jen jednoho akcionáře. Je jím technologická firma Livesport, dosavadní majoritní akcionář.

Slovenské dluhopisy v českých korunách. Slováci zvažují, že letos vydají část státních dluhopisů i v českých korunách. V minulosti už si v korunách a dalších menších měnách půjčovali.

Michl slibuje nízkou inflaci, ale bez záruky. Slibovat v současné době nízkou inflaci, jak to dělá šéf ČNB Aleš Michl, je opravdu odvážné. Ať už kvůli válce nebo měnícímu se klimatu. Zvlášť když v boji s inflací ČNB nebojuje nejlépe, píše v komentáři ekonom Tomáš Dvořák.

Rozruch kolem luxusních hotelů. Nedávný prodej Hiltonu – největšího hotelu v Česku – by mohl nastartovat jednání s investory i u dalších nabídek. Nové majitele hledá hned několik prestižních tuzemských hotelů.

Češi si loni na vlastní bydlení půjčili stovky miliard korun. Češi se loni vrátili k nákupům vlastního bydlení. Velká část klientů ale ještě čeká, zda nemovitosti ještě nezlevní. Napovídá to predikce největšího poskytovatele úvěrů v Česku.

Český výrobce kogenerací Tedom za 30 let existence rostl z garážových rozměrů do podoby evropského hráče. Nedávno jej koupila japonská strojírenská skupina Yanmar. Češi teď budou zodpovídat za její globální kogenerační byznys. Podrobnosti o plánech firmy Zuzaně Kubátové vysvětloval její šéf Ladislav Zeman.