Vážení čtenáři,

rozhodnutí, zda Česko bude čelit dlouhodobé stagnaci, závisí hlavně na největších evropských zemích v čele s Německem.

Britský ekonom John Muellbauer se narodil v roce 1944 jako Johann Muellbauer v Bavorsku. Matka pocházela z Vídně a otec z Bavorska, ale jeho předci na přelomu 18. a 19. století žili v severních Čechách, v regionu proslaveném sklářským průmyslem.

Muellbauer působící na Oxfordské univerzitě a Institutu nového ekonomického myšlení v Londýně byl jedním ze tří externích recenzentů měnově-politického modelu České národní banky (rozhovor o ČNB s ním budeme publikovat na stránkách Seznam Zpráv příští týden). Jako rodilý Němec se ale živě zajímá i o německou hospodářskou politiku, o které bude tento newsletter.

„Musím přiznat, že jsem trochu pesimistický. Samozřejmě, že velkou část problému představuje německá dluhová brzda, a především to, že v roce 2009 vláda přiměla Ústavní soud, aby toto pravidlo o dluhové brzdě schválil. Podle mě to byla jedna z největších hloupostí, kterou Německo za posledních 50 let udělalo,“ je přesvědčen Muellbauer. Pro vysvětlení – dluhová brzda je specifikum německé ústavy, které omezuje roční strukturální rozpočtový deficit spolkové vlády na 0,35 % hrubého domácího produktu.

Německo udělalo velkou chybu, že v dekádě následující po velké hospodářské recesi z let 2008/2009 nezačalo masivně investovat do infrastruktury a modernizovat svou ekonomiku.

Reálné úrokové sazby se blížily nule a vlády si po většinu tohoto období mohly půjčovat téměř za nulové náklady. Byla ideální doba pro budování infrastruktury, protože v mnoha infrastrukturních projektech, při vzdělávání lékařů, stavbě nemocnic, budování lepších škol či opravách dálnic a železnic návratnost nulu výrazně převyšovala. Výsledkem je, že je německá infrastruktura v čele s železniční sítí nyní v horším stavu než v roce 2009.

„Ta hloupost je prostě ohromující. A samozřejmě Velká Británie udělala úplně to samé, úplně stejnou hloupost,“ říká Muellbauer, a dodejme, že stejnou chybu udělalo i Česko.

Co je dnes hlavním problémem Německa? Německý automobilový průmysl zaspal vlastní modernizaci. Nereflektoval trend elektromobility, až ho předběhly Spojené státy i Čína. Komentátor Wolfgang Münchau to shrnul lapidárně: „Němečtí výrobci automobilů jsou jako výrobci psacích strojů, jejichž trh byl rychle zlikvidován nástupem stolních počítačů a levných tiskáren.“

Německo vsadilo na průmyslový export, nejen automobilů, ale i chemického průmyslu a strojírenství. Vývoz byl vnímán jako znak síly Německa, které těžilo z konjunktury mezinárodního obchodu a exportu do Číny, z uměle stlačených domácích mezd po Hartzových reformách, a také ze slabého kurzu eura po dluhové krizi. Samolibost politiků v největší evropské ekonomice byla obrovská.

Závislost na průmyslovém exportu se však nyní stala největší slabinou Německa. Průmyslová výroba od roku 2017 setrvale klesá. Německo promarnilo šanci investovat nejen do fyzické infrastruktury, ale především digitálních technologií, na kterých stojí současná světová ekonomika v čele s AI technologiemi.

Česko jako subdodavatel německého autolandu je na tom z tohoto pohledu ještě hůř. Marže největších německých firem jako Volkswagen, Continental, Basf či Thyssenkrupp byly násobně vyšší než českých dodavatelů, a česká ekonomika nestačila výrazně zbohatnout a připravit se na těžké časy, kdy největší německé firmy propouští či zavírají fabriky.

Výhoda Česka však může být v jeho velikosti (respektive malé velikosti) a možná i pružnosti, protože firmy se mohou snáze přeorientovat na výrobky, které mají v budoucnu potenciál.

Z analýzy pozice Česka ve čtyřech klíčových indikátorech pro zelenou transformaci vychází, že tuzemská ekonomika má v oblasti průmyslu a exportu do budoucna šanci. Dál bude samozřejmě záležet na cenách energií, byrokracii a kvalifikaci lidí.

Potenciál mají například výrobci železniční techniky, dodavatelé kompresorů a turbín, ale také výrobci minerálních izolací pro zateplování domů, přičemž v těchto oborech může Česko dosáhnout na světových trzích významné pozice. Tyto obory budou potřeba při přechodu světové ekonomiky na nové technologie s nižší emisní náročností.

Ale k nastartování trendu je znovu třeba investic, především v Německu a na evropské úrovní, protože česká ekonomika vzhledem k velikosti domácího trhu je a zůstane závislá na zahraničí. Bude záležet na německých politicích po únorových volbách, zda zruší svou dluhovou brzdu, a zda budou souhlasit s nějakou formou společného zadlužení Evropské unie, jehož výtěžek by byl využit na transformaci evropských ekonomik.

O budoucnosti Česka tak rozhodnou spíše zahraniční politici. Neznamená to však, že bychom neměli být připraveni.

Akcionáři americké firmy Vista Outdoor schválili prodej své muniční divize skupině CSG českého podnikatele Michala Strnada. Ten se tak stává největším světovým výrobcem malorážního střeliva  mimo Čínu a Rusko.

Další Ind v českém ocelářství. Skupina Jindal Steel kupuje ostravské hutě Vítkovice Steel. Šéf firmy je přesvědčen, že scénář Nové huti, kterou indičtí majitelé přivedli ke krachu, se tady opakovat nebude.

Strašák Mercosuru. Blíží se uzavření největší obchodní dohody v historii EU. Dlouho připravovaná smlouva s blokem čtyř jihoamerických států Mercosur straší unijní zemědělce. A český ministr zemědělství Marek Výborný věří, že se nakonec nepodepíše.

Léky pro zdravotnictví: Spoluúčast, prevence, digitalizace. Šéf zdravotnické skupiny EUC vysvětluje, co může zefektivnit veřejné zdravotnictví. Jenomže ministr, který by rozhodl o spoluúčasti, by podle něj pak už dlouho ministrem nezůstal.

ERÚ oznámil verdikt. Energetický regulační úřad v pátek zveřejnil cenu regulované složky pro rok 2025. Češi by se v příštím roce měli dočkat zlevnění elektřiny a plynu i přesto, že meziročně úřad regulované částky u většiny navýšil.

Dovoz až 30 procent. Nedávná zpráva ČEPS o výhledech české energetiky na příštích 25 let budí kontroverze. Někdo ji hodnotí jako varování, někdo jako uklidnění. Podle vědce Jiřího Pleška je hlavním rizikem silná závislost na importu elektřiny z Německa.

Strach z nových povolenek. Emisní povolenky druhé vlny od roku 2027 zdraží firmám i domácnostem vytápění plynem. Pravidla zatím nejsou jasná, čeští politici chtějí už schválenou evropskou směrnici změkčit.

Desetimiliony do Zbrojovky. Nový majitel fotbalové Zbrojovky, investiční skupina OneCap, posílá klubu finanční injekci. V zimě chce přivést nové hráče a usadit Zbrojovku v horní polovině druholigové tabulky.

Nejistota solárům nesvědčí. Mezinárodní solární skupina Photon Energy letos už více než zdvojnásobila zisk EBITDA, ten míří k 10 milionům eur. V posledním kvartále ale bude EBITDA zanedbatelná a akcie Photonu ztrácejí na hodnotě. Příčinou je nejistá podoba regulace – rozuměj dotací – na evropských trzích. 

Realitní matador míří ke Křetínskému. Chystá se realitní přestup roku. Petr Palička, bývalý šéf realitní divize Penty, od prosince nastupuje do holdingu EPH. Jeho ambicí je přestavět strahovský stadion.

Bankám se do zlevňování nechce. Prostor pro snížení cen hypoték je, banky ale budou i nadále zlevňovat jen pomalu. Poptávka po hypotékách je totiž vysoká, a tak nemusí spouštět konkurenční boj. Situaci na trhu popisuje šéf Komerční banky Jan Juchelka.

Koncertní sál i hotel. Smetanova Litomyšl chce být festivalem světového jména. Město, kde se slavný český skladatel narodil, staví novou koncertní síň. V plánu má i hotel za stovky milionů korun.

Změny, novinky i možné pasti. Seznam Zprávy rozjíždějí právní poradnu pro podnikatele. Od Nového roku začne platit řada legislativních změn, které se dotknou účetnictví i finančního řízení firem. Nevyznáte se v právní džungli? Nevadí, pomůžeme vám s tím!

Finanční šéf EP Group nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského popisuje strategii skupiny do budoucna. Hlavní cestou je odstřižení uhelné energetiky, na níž Křetínský vyrostl, a diverzifikace aktiv mimo energetickou branži.