I pětatřicet let po přechodu na tržní ekonomiku přetrvává v české společnosti hluboká nedůvěra k veřejným institucím. Významně to komplikuje modernizaci veřejné správy, brzdí ekonomický růst a odrazuje od investic.

Socialistická éra v nás zanechala velký rozpor mezi naším soukromým světem a světem veřejným. Jiné věci se říkaly v soukromí a jinak se mluvilo na veřejnosti. Minulý režim v nás vypěstoval obrovskou nedůvěru k věcem veřejným, jejichž správa byla diktována ideologií a prospěchářstvím.

Světonázor, který ve velkém sdílí generace čtyřicátníků, padesátníků a výš se zakládá na nedůvěře k politikům, ke státní správě. Ve společnosti převládá pocit, že nám „diktují“, co máme dělat, a v horším případě nás okrádají.

Koncept politiky jako služby veřejnosti a státních úřadů jako služby občanům v Česku dosud nevznikl.

Podle mezinárodního srovnání to přitom vypadá, že je to typicky český fenomén. Stejně jako Češi patřili k nejpesimističtějším spotřebitelům v Evropě v době dluhové krize, kdy se kvůli tomu v letech 2012/13 ekonomika propadala, tak znovu propadli pesimismu i v postpandemické éře vysoké inflace a naše ekonomika znovu stagnuje.

Má to dalekosáhlé důsledky. V současné době se debatuje o tom, jak Česko posunout a jak transformovat ekonomiku, abychom znovu nastoupili cestu ekonomického růstu a prosperity.

Vládne obrovská nejistota ohledně budoucnosti. Firmy i domácnosti spoří, místo aby své peníze investovaly do budoucích projektů. Rozhořčenost byznysmenů i občanů se přitom nejčastěji obrací k veřejné správě a státu. Komunikace s úřady je složitá a byrokracie je obrovská.

Ve státní správě převládá formalistický přístup, kdy je doslovný výklad předpisů a zákonů preferován před hledáním efektivních řešení. Úřední mašinerie se tím jen monstrózně nafukuje. Občané mají pocit, že se na úřadě nedá nic rychle vyřešit a firmy požadavky úřadů vnímají šikanózně.

Digitalizace je odsouzena k neúspěchu nejen samotnou neschopností ji zavést, protože úřady nemají kvalitní IT odborníky, kteří by dokázali nový systém navrhnout, a jsou tudíž v moci IT firem, ale stejně tak neochotou úředníků a zaměstnanců státní správy jakkoli se digitalizaci přizpůsobit. Mezi úředníky panuje k digitalizaci odpor podle hesla: Každá změna je k horšímu.

Kvalita institucí přitom má na hospodářský růst velký vliv, jak ukázali letos ocenění nobelisté za ekonomické vědy. Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson (viz box).

Jak z toho ven? 

Česká ekonomika v posledních třiceti letech patří mezi ty nejotevřenější. Je silně integrována do mezinárodního obchodu, zejména v rámci Evropské unie, a zahraniční obchod tvoří významnou část jejího HDP. V poslední době vidíme množství příkladů, jak se tuzemští byznysmeni nebojí expandovat na vyspělejší trhy.

Češi však současně, a paradoxně, patří ke konzervativním náturám. Neradi se stěhují z místa na místo, neradi mění práci a v relativně malé míře odjíždějí pracovat do zahraničí, což bylo patrné hlavně po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004. Zatímco Poláci odjížděli ve statisícových vlnách pracovat do Velké Británie, z Česka vyrážely na zkušenou maximálně desetitisíce lidí.

Ostatně za současným boomem Polska jsou možná tyto masy emigrantů, kteří se postupně vraceli domů se zkušenostmi, znalostmi, lepší angličtinou.

Možná i díky konzervativní povaze obyvatel Česka se za posledních pětatřicet let nepodařilo veřejné instituce přetvořit tak, aby občanům poskytovaly moderní zákaznický servis, který nabízí soukromé firmy (internetové obchody či třeba Bankovní Identita, která usnadnila komunikaci s úřady).

Iniciativy, jak zlepšit a vzdělávat úředníky státní a veřejné správy, přitom existují. Transformace na digitální stát ale bude – se světlými výjimkami jako změna vlastnického práva na katastrálním úřadu – ještě trvat.

Acemoglu, Johnson a Robinson (AJR) například ukázali, že se ani dnes nedaří příliš dobře zemím, v nichž se v počátečních letech evropské kolonizace držela úmrtnost prvních osadníků vysoko. AJR tvrdí, že je to proto, že Evropané se na těchto místech neradi usazovali. Namísto toho tam zakládali vykořisťovatelské kolonie, v nichž byly instituce koncipovány tak, aby mohla malá skupina Evropanů vládnout širokým vrstvám původních obyvatel, kteří pracovali na plantážích cukrové třtiny a bavlny, nebo těžili diamanty, načež Evropané tyto komodity prodávali. Naopak místa na počátku relativně pustá (vezměte například Nový Zéland a Austrálii), kde byla úmrtnost osadníků na malárii a další nemoci nízká, lákala Evropany, aby se tam ve velkém počtu usazovali. Na těchto místech pak vznikly instituce, které v té době Evropané budovali i doma a které se posléze měly stát základem moderního kapitalismu. AJR doložili, že podle úmrtnosti osadníků před několika stovkami let lze velmi přesně predikovat, jak přátelské jsou současné instituce v konkrétní zemi například k podnikání. A země, v nichž se kdysi držela nízko úmrtnost osadníků a v současnosti se v nich dobře podniká, bývají také velmi bohaté.

Doufali, že vydělají na whisky. Nyní chtějí své peníze zpět

Věřili, že během několika let pohodlně zhodnotí peníze vložené do sudů s whisky. Jenže žádný zisk nepřišel a stovky investorů nyní požadují od společnosti Trebitsch Holding své peníze zpět. Případ převzal Vrchní soud v Olomouci.

Velký problém pro Česko, německé fabriky omezují výrobu

„Některé firmy problémy neustojí a ekonomická realita převáží nad tím, co tu fungovalo léta –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ držet lidi, protože je pak budou firmy těžce shánět,“ popsal vliv slábnoucí německé ekonomiky na Česko Petr Knap z EY.

Česká firma vyvíjí afrického konkurenta Amazonu či Temu

Tři české firmy vytvořily pro jednu z největších jihoafrických bank mobilní bankovnictví. V současnosti pak jedna z nich, Zentity, pracuje na panafrickém tržišti podobném Amazonu či Temu.

Volkswagen oznámil prudký pokles provozního zisku a masivní úsporný program. Proti tomu se výrazně ohradily odbory firmy. Na návrh masivních škrtů, s nimiž přišli zástupci vedení Volkswagenu, odborové svazy reagují požadavky vyšších mezd.

Češi přišli o podpory a platí za proud skoro nejvíc v Evropě

Řada evropských států stále dotuje ceny elektřiny, a Česko tak vychází ve srovnání s nimi jako čtvrté nejdražší, přestože loni zpřesnilo metodiku výpočtu průměrných cen. Podle starého výpočtu by ve statistice vyšlo lépe.

ÚOHS návrhy firem k Dukovanům zamítl. ČEZ ale zatím smlouvu podepsat nesmí

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl návrhy společností EdF a Westinghouse, kterými napadaly tendr na Dukovany. Rozhodnutí zatím nejsou pravomocná a platí, že ČEZ zatím nemůže smlouvu na stavbu jádra uzavřít.

Nejvíc za energie ušetříte, když odbouráte lidské chyby, radí odborník

Decentralizovaná energetika a tlak na úspory vytvářejí nový trh. Roste poptávka po „smart systémech“, které řídí energetický management budov. Největší úspora energie ale často spočívá v pouhém odbourání lidských chyb.

Čínská firma holdingu z Litvínova zkoušela byznys s ropou v Rusku 

Holding G7 litvínovského člena ODS Milana Kanaloše se letos prostřednictvím své čínské firmy pokoušel uchytit na trhu s ropou v Rusku. Podle Kanaloše to byla akce související jen s čínským trhem. Firmu prý už navíc prodal.

Zbrojovka STV Group chce začít vyrábět vlastní těžkou bojovou techniku

Třetí největší česká zbrojní firma STV Group chce začít s výrobou vlastní těžké bojové techniky. I kvůli tomu zavádí pozici výkonného ředitele, které se ujme dosavadní šéf slovenské skupiny Matador Group Martin Kele.

Křetínského nekončící apetit: V Itálii kupuje síť obchodů s elektronikou

Italská značka se spojí s francouzskou sítí Fnac Darty, která už Křetínskému patří. Má vzniknout velký evropský podnik s 1500 obchody, který by mohl lépe odolat nájezdu cizích e-shopů, jako například Amazon.

Miliardáři zaplatili projekt, podle kterého lze zachránit most pod Vyšehradem

Ministr dopravy a Správa železnic dosud dávali přednost tomu, aby se místo starého mostu postavil nový. Ale nemají všechna razítka, a tak teď slíbili vzít do úvahy i alternativní projekt na rekonstrukci, zaplacený z peněz dárců.

Kanceláře nevynáší, izraelský developer v Česku ve velkém skupuje nájemní byty

Matematika výstavby a následně zisku u komerčních nemovitostí nyní nevychází. AFI Europe, která se v Česku věnovala hlavně výstavbě kanceláří, proto změnila plány. A stala se největším soukromým investorem do nájemního bydlení.

Aukce v Česku končí. Přísnější dražby odeženou zájemce, varuje expert

Nový zákon od ledna ruší prodeje v podobě aukcí. Podle nových pravidel budou probíhat také dražby. Odpadne administrativa, ale dražebníci se bojí odlivu nových zakázek.

Na „Made in Czech Republic“ na Blízkém východě slyší, říká šéf českého Elka

Inteligentní domácnost má už téměř každý nový český dům. Výrobce přístrojů pro chytré domy a automatizované budovy z Holešova se ale nyní soustředí na zahraniční expanzi. Z Indie chce ELKO EP za první rok přivézt milionové tržby.