Vážení čtenáři,

čínský hospodářský model přestává fungovat a transformovat ekonomiku zabere desetiletí. Komunističtí lídři sahají k masivní podpoře firem a fiskálním opatřením.

České internetové obchody se otevřeně bouří proti zahraniční konkurenci, především čínským internetovým tržištím jako Temu či Shein. Ty nabízejí extrémně levné zboží a agresivní cenovou politikou rychle získávají podíl na evropském i českém trhu. Dnes se Temu i Shein v Česku dostaly na miliardové obraty a ohrožují zavedené české e-shopy jako Alza či Datart.

Ekonomové volného trhu by řekli, že je to v pořádku, protože ve finále rozhoduje zákazník, který si vybírá to, co mu vyhovuje. Podmínkou je ale férová konkurence.

Čínská tržiště fungují podobně jako Amazon. Čínským firmám umožňují, aby přes ně své zboží prodávaly do Evropy či USA bez nákladných prostředníků. Vyhýbají se přitom například placení cla, protože balíčky do hodnoty 150 dolarů (3400 korun) v Česku celní kontrolou neprocházejí.

Za agresivními cenami je čínská hospodářská politika, která za posledních čtyřicet let umožnila nebývalý rozmach tamní ekonomiky. Čínské výrobní firmy dostávají přímé transfery z lokálních rozpočtů a mohou si brát státní úvěry za výhodné úrokové sazby (naopak spotřebitelé v bankách žádné úročení na svých vkladech nedostanou).

Čína rovněž dlouhodobě udržuje podhodnocenou měnu, a především drží nízko mzdy. Tržiště jako Temu či Shein ne nadarmo čelí kritice za nelidské pracovní podmínky ve firmách, které u nich prodávají.

Chudé obyvatelstvo 

Tato opatření dotují výrobní sektor v Číně na úkor domácností. „Myslím, že mnoho lidí si neuvědomuje, že konkurenceschopnost čínského zpracovatelského průmyslu úzce souvisí se slabou domácí poptávkou v Číně i s velmi nízkým podílem spotřeby na HDP. Je to rub a líc jednoho fenoménu,“ říká Michael Pettis, americký profesor financí na Guanghua School of Management na Pekingské univerzitě, který patří mezi nejpronikavější pozorovatele čínské ekonomiky.

Domácnosti dostávají nízké mzdy, většina firemních zisků zůstává u státních korporací a putuje do státní kasy či k lokálním vládám. I proto si Čína v posledních čtyřiceti letech mohla dovolit nadprůměrně investovat. Samozřejmě v kombinaci s masivním zadlužením, jehož celková výše v poměru k HDP v letošním prvním čtvrtletí dosáhla úctyhodných 294,8 procenta.

Investice však mohou této výše dosahovat pouze proto, že podíl spotřeby domácností na HDP je v Číně nízký.

„Pokud tedy chcete problém vyřešit, musíte finanční transfery změnit. Ale pokud to uděláte, co se stane s výrobním sektorem, který byl posledních 20 až 30 let na těchto transferech založen? Pravděpodobně svou výhodu ztratí a bude ztrácet svůj podíl na světovém trhu. To ale je vždycky problém,“ dodává Pettis.

V Číně tvoří v současnosti podíl přidané hodnoty průmyslu v ekonomice zhruba 26 procent. Pro srovnání, v Japonsku v době největšího rozmachu činil tento podíl na HDP asi 27 procent. V Česku jako nejprůmyslovější zemi v EU je to 21 procent. Celosvětově přitom jen 15 procent. A ve Spojených státech, nejspotřebitelštější ekonomice (s největším schodkem platební bilance) tvoří průmysl jen 11 procent ekonomiky.

Vystrašení soudruzi

Hlavní problém čínské ekonomiky v současnosti spočívá v tom, že mohutné investice už nejsou produktivní. Lidé přestali kupovat nové byty, jejichž ceny nevídaně vystřelily. V nových kancelářích nikdo nesídlí a neplatí nájemné. Zábavní parky nikdo nenavštěvuje. Po nových železnicích nikdo nejezdí. Ceny nemovitostí prudce klesají, developerské firmy nemají z čeho splácet dluhy a krachují. Ekonomika Číny je v deflační fázi.

Deflace je ale zákeřné zvíře. Klesající ceny jsou problémem nejen pro firmy, které prodávají nemovitosti za méně, než čekaly, a nemají na splátky úvěrů a další výdaje včetně mezd. Vrásky dělají i bankám, které vykazují ztráty z úvěrů a potřebují dodatečný kapitál. A prostřednictvím nezaměstnanosti se deflace rozlévá do celé ekonomiky.

Představitelé čínské hospodářské politiky se proto za každou cenu pokouší uniknout scénáři Japonska, kde ekonomika stagnuje od 90. let. Plánují čínskou ekonomiku založit víc na spotřebě obyvatelstva, která je hlavním tahounem růstu ekonomiky ve vyspělých zemích.

V příštích dnech se očekává, že Peking schválí nová fiskální opatření v hodnotě 418 miliard dolarů, největší měnověpolitický stimul od dob pandemie. Je to jasný signál, že komunističtí lídři mají z dalšího vývoje obavy.

Obor, na němž po desítky let stál evropský vyspělý průmysl, rychle upadá. České hutě čelí ještě většímu tlaku než třeba německá konkurence. A vyhlídky ocelářů do budoucna nejsou dobré, píše ve své analýze Zuzana Kubátová.

Obří družstvo se brání nájezdu miliardáře. Zemědělci na Svitavsku jsou ve střehu. Změnili stanovy, aby zabránili převzetí svého podniku lidmi kolem miliardáře Jaromíra Tesaře.

Chemičky miliardáře Pražáka si pohoršily. Chemickým podnikům ze skupiny Kaprain byznysmena Karla Pražáka se minulý rok finančně nedařilo. Kopírují tak dění na trhu. Pod tlakem byly také například chemičky z holdingu Agrofert nebo německý gigant BASF.

Expartner Penty rozprodává a mění strategii. Bývalý partner investiční skupiny Penta Martin Kúšik zakončil loňský rok se ziskem 1,5 miliardy korun před zdaněním. Svůj majetek postupně přesouvá hlavně na burzu.

Stanjura má v rozpočtu další díru. Vláda chce příští rok z emisních povolenek dostat do rozpočtu 30 miliard. To by ale nejdřív musely výrazně zdražit. Výhrady má Ministerstvo životního prostředí, Výbor pro rozpočtové prognózy i Národní rozpočtová rada.

Ropa možná zdraží. Ceny ropy by vzhledem k eskalaci konfliktu na Blízkém východě mohly v dalších týdnech růst. Na úroveň, na kterou se dostaly v souvislosti s rozpoutáním války na Ukrajině v roce 2022, už ale podle oslovených odborníků nevyrostou.

Alza rozjíždí vlastní lékárnu. Jak SZ Byznys potvrdil místopředseda představenstva Alzy Petr Bena, společnost vstupuje do lékárenského byznysu a na svých stránkách začíná prodávat léky.

Stát chce pojistku pro uhelné elektrárny. Ministři a poslanci na poslední chvíli vymýšlejí plán, jak vlastníky starých uhelných elektráren odradit od jejich zavírání. Pojistka s přezdívkou „lex Tykač“ v parlamentu tento týden narazila, ale rýsuje se nový kompromis.

Co s inflací? Rozumně utrácet je nejlepší varianta, vzkazuje Čechům guvernér ČNB Aleš Michl. Do konce roku inflace opět mírně povyroste a příští rok čeká tuzemsko slabší růst, než centrální banka předpovídala. Sazby rychle dolů nepůjdou.

MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

Dny AI 2024 v Česku

Maraton konferencí, workshopů a přednášek po celém Česku je pro všechny, kteří se zajímají o AI a její využití. Začíná v pondělí 14. a potrvá až do neděle 27. října. Cílem je představení umělé inteligence v návaznosti na aktuální dění a vývoj této technologie s ukázkou úspěšného zavedení do praxe.  Seznam Zprávy jsou hlavním mediálním partnerem. Podívejte se na program!

AI se dere na bojiště. Zbrojní firmy a vojáci stále více využívají moderní technologie. Například izraelská armáda používá systémy rozšířené reality od české firmy Quatenar AR. Mezi hlavní investory do obranných technologií v Česku patří skupina CSG.

Zuří válka čipů. Výrobci procesorů se perou o dominanci na trhu. Vlna AI vynesla největší výrobce čipů do výsadní pozice a největší firmy světa si u nich předplácejí výrobní kapacity. Celému sektoru výrazně dominuje Nvidia s vyzyvatelem AMD.

Airbnb a spol. se mají podělit o data. Podle odhadů může být až 70 procent krátkodobých pronájmů úplně mimo dosah úřadů. Avšak část regulace, kterou Česko kvůli tomu chystá, by podle experta z oboru byla pro některé hostitele likvidační.

Velcí investoři polykají realitní trh. Nájemní bydlení tvoří téměř pětinu investic do nemovitostí. Developeři budou na zájem velkých investorů reagovat a stavět nájemní byty dál.

Skupina Direct Pavla Řeháka opět posiluje. Nově získává stoprocentní podíl v investiční platformě Fondee, se kterou plánuje velkou expanzi. SZ Byznys to potvrdil Pavel Řehák v pořadu Agenda.