Vážení čtenáři,

z hospodářské politiky americké viceprezidentky a prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové vzbuzují největší emoce zmínky o boji proti nekalému zvyšování cen potravin a o cenových kontrolách.

Nekalé zvyšování cen je silný volební slogan. Jak by ale fungovaly cenové kontroly v praxi? Kamala Harrisová zatím svůj boj proti zdražování potravin nastínila jen velmi obecně.

Návrh, který zazněl v jejím prvním velkém projevu o hospodářské politice, nicméně zaujal jejího prezidentského soupeře Donalda Trumpa a další republikány, kteří ho označili za „komunistickou kontrolu cen“. Vystrašil také byznysmeny z potravinářského průmyslu a zástupy ekonomů, kteří před ním varovali.

Harrisová v tiskovém prohlášení uvedla, že během prvních sto dnů v prezidentské funkci navrhne „vůbec první federální zákaz zdražování potravin a potravinářských výrobků – stanovení takových pravidel, aby bylo jasné, že velké korporace nemohou neférově zneužívat spotřebitele k nadměrnému zvyšování svých zisků u potravin a potravinářských výrobků“.

Nejpravděpodobnějším vzorem pro plán Harrisové je nedávný návrh zákona demokratické senátorky Elizabeth Warrenové, která prosazuje zákaz jakékoli „hrubě přemrštěné ceny“ v případě jakéhokoli „nestandardního narušení“ trhu. Americký antimonopolní úřad FTC by tím získal větší pravomoci při postihování firem, které „nepřiměřeně“ zvyšují ceny.

FTC přitom už dnes podobné věci dělá. Tento týden ředitel pro cenotvorbu obchodního řetězce Kroger Andy Groff připustil, že jeho firma v minulosti zvyšovala ceny vajec a mléka nad úroveň inflace. FTC ho prověřovala v rámci navrhovaného spojení řetězce Kroger s největším konkurentem v oblasti potravin Albertsons, které je největší fúzí v dějinách USA.

Strnulé ceny

Firmy napříč odvětvími vykazovaly po pandemii vysokou ziskovost, zatímco spotřebitelé čelili nejvyšší inflaci v nedávné historii. Platí to pro Spojené státy i pro Česko.

Mnoho států v USA má přitom už v současnosti zákony, které zmocňují úřady k agresivnějšímu postihu nekalého zvyšování cen. A překvapivě se jedná často o republikánské státy. V Texasu například zažaloval republikánský vrchní státní zástupce Ken Paxton velkého dodavatele vajec za to, že v roce 2020, kdy vrcholily pandemické uzavírky, zvýšil ceny přibližně o 300 procent.

Republikánský vrchní státní zástupce Kansasu Kris Kobach zase žaluje velkého dodavatele zemního plynu kvůli podezření, že zdražil spotřebitelům dodávky po zimní kalamitě v roce 2021. A na Floridě ohrožené hurikány panuje široká shoda státních zástupců na zákoně, který zakazuje prudké zvýšení cen základních potravin během mimořádných událostí.

Podle poradce Harrisové Briana Nelsona je cílem plánu pouze sladit federální normy s těmito opatřeními proti zdražování, která již existují v 37 státech.

„[Harrisová] bude pracovat s Kongresem na tom, že nový zákon bude namířen proti nekalým subjektům, nekalé činnosti,“ uvedl Nelson na sjezdu demokratů v Chicagu pro deník Politico. „Návrh není určen k tomu, aby stanovoval ceny nebo cenové hladiny nebo něco podobného. Stejně jako to tak není ani v případě současných státních zákonů týkajících se zdražování,“ dodal.

Většina ekonomů v současnosti uznává, že „ceny jsou strnulé“, tj. nepohybují se tak dynamicky, jako by si mnozí přáli. Nejběžnějším příkladem jsou benzinové stanice, které zdražují rychle, ale poté, co ropa zlevní nebo kurz koruny posílí, zlevňují až s několikadenním zpožděním.

Právě proto česká vláda zavedla tzv. windfall tax, tedy daň z mimořádných zisků, které sklízely například energetické firmy. Po ruské invazi na Ukrajinu totiž vyráběly elektřinu za stejné ceny, ale prodávaly násobně dráže.

Tažení proti oligopolům

Z podobného důvodu je také řada cen regulovaných hlavně ve zdravotnictví, energetice, veřejné dopravě či vodárenství. Cenotvorba funguje špatně v krizových situacích, jako byla nedávná pandemie či válka.

„Pokud dojde k prudkému nárůstu základních nákladů, jako tomu bylo v letech 2021 až 2022, podnikatelské plány jsou najednou narušeny. Zavládne nejistota a strach. Některé podniky zareagují zvýšením marží – protože mohou, aniž by to bylo nápadné. Dělají to například proto, aby si vytvořily polštář pro případ, že se náklady zvýší ještě víc,“ tvrdí ekonomové James K. Galbraith a Isabella Weberová v článku, který na debatu o cenových kontrolách reaguje.

Další firmy toho mohou využívat a pokoušet se „z toho vytřískat co nejvíc“. „Pak se ale jejich zákazníci dostanou pod tlak a boj o marže se rozšíří do celého dodavatelského řetězce. V takovém případě mohou pomoct obecné cenové kontroly nebo směrnice,“ říkají Galbraith a Weberová.

Viceprezidentka Harrisová si zřejmě připravuje půdu nejen k razantnějšímu postupu proti oligopolnímu trhu, ale také obecně proti velkým korporacím, které uplatňují svou sílu vůči zákazníkům, ale i zaměstnancům.

Buffettova firma Berkshire Hathaway se připojuje k prestižnímu klubu firem s tržní hodnotou přesahující jeden bilion dolarů. Tento významný krok ji zařazuje mezi nejvýznamnější a nejmocnější společnosti světa, jako jsou Apple či Microsoft.

Komárek znovu plánuje burzu. V dalším dílu seriálu o expanzi českých byznysmenů představujeme třetího nejbohatšího Čecha Karla Komárka, který na troskách Sazky vybudoval mezinárodní skupinu Allyn a chystá vstup na burzu.

Jak si české firmy osedlaly krypto. Seznam Zprávy nedávno popsaly příběh české firmy SatoshiLabs, která se globálně proslavila svou kryptoměnovou peněženkou Trezor. Není to však zdaleka jediný „zářez“ s mezinárodním přesahem, kterým se může český kryptosvět pyšnit.

Strnadova CSG se brání. Po Ministerstvu obrany se vůči kritice vysokých cen muničních dodávek pro Ukrajinu ohradil i jejich zprostředkovatel, česká skupina CSG. Ta odmítá, že by si u dělostřeleckých granátů účtovala přemrštěnou marži.

Co zbude z českého Green Dealu. Vláda nechce před krajskými volbami zabrušovat do zelené politiky, a tak schovává slíbené klimaticko-energetické koncepce do šuplíku. Ořezává z nich, co jde, vrátí se k nim na podzim, nebo nikdy.

Vlny veder mění požadavky na nové bydlení. Zájemci o koupi novostaveb se častěji zajímají o to, zda jsou vybavené klimatizací a systémy stínění, jako jsou rolety či žaluzie. Kvůli vlně veder z posledních let lidé hledají vyšší komfort, za který si však připlatí.

Chystá se největší solární farma světa. Austrálie chce za 456 miliard korun vybudovat největší solární farmu na světě, která bude dodávat elektřinu do Singapuru. Tamní ministryně životního prostředí zdůrazňuje, že jde o generační investici do zelené budoucnosti.

Čeká nás 30 let „nerůstu“, varuje ekonomka. Rychlý růst ekonomiky se ani za dvacet let nevrátí, předpovídá ekonomka Jana Matesová. Když letos porosteme o procento, bude to úspěch, konstatuje. Stagnace podle ní může trvat dekády.

Kde si otevřít hospodu? Je lepší zakládat novou kavárnu v Karlíně, nebo Dejvicích? Nebo se spíš pustit do něčeho úplně jiného? Nová platforma pomůže posoudit podnikatelský potenciál jednotlivých míst pro různé obory.

Akcie Trumpovy firmy padají. Akcie mediální společnosti prezidentského kandidáta Donalda Trumpa hledají na burze své dno. Dolů je tlačí kromě slabších hospodářských výsledků také Trumpovy klesající preference, ale i jeho návrat na sociální síť X.

Na prodej jsou nemovitosti za miliardy. Velký realitní byznys zahrnující například hotely a obchodní centra zažívá přechod od zahraničních investorů k těm českým. Na prodej je aktuálně řada atraktivních budov včetně luxusních hotelů v centru Prahy.

Stát chystá regulaci Airbnb či Booking. Stát i obce dlouhé roky nevědí, kdo konkrétně pronajímá bydlení turistům přes online platformy. To je na daních a poplatcích stojí stovky milionů korun ročně. Nyní se chystá plán, jak informace, a tedy i peníze získat.

Stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj přišlo s nečekaným řešením problémů, které od spuštění provázejí nové stavební řízení. Chce vyřešit právní nejistotu, která se s rozjezdem nového systému pojí. Jenže zatím není jasné, jak to udělá.

Nvidia je k nezastavení. Americká technologická společnost Nvidia ve středu po uzavření trhu završila výsledkovou sezonu takzvaného Big Techu. Hospodářské údaje za fiskální druhé čtvrtletí roku ukázaly, jak dominantní ve svém oboru firma je.

PlayStation drtí Xbox. Souboj v prodejích mezi videoherními konzolemi PlayStation 5 a Xbox Series S/X má jasného vítěze. Hráči koupili přes 60 milionů PS od Sony, tedy dvakrát víc než konkurence od Microsoftu. Xboxu mohou pomoci exkluzivní hry v čele s Indiana Jonesem.

X má problémy v Brazílii. Soudce brazilského nejvyššího soudu Alexandre de Moraes nařídil vedení sociální sítě X, aby jmenovalo svého zákonného zástupce. Pokud se tak nestane, soudce hrozí okamžitým pozastavením činnosti sítě v zemi. Majitel X Elon Musk ale nařízení odmítá.

Majitel holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza líčí potíže při náboru do svých hotelů. „Kuchař na otázku, jaký chce plat, odpoví, že 20 tisíc a dalších 40 tisíc na ruku.” Jeho celkový hospodářský výsledek bude letos sice dobrý, ale v nejikoničtějším oboru, tedy tužkách, situace rozhodně příjemná není.