Vážení čtenáři,

aktuální Zpráva o finanční stabilitě České národní banky upozorňuje na slabá místa české ekonomiky a také na těsné vazby tuzemských bank a českého státu.

Česká národní banka se dvakrát ročně pokouší zhodnotit finanční rizika, která by mohla ohrozit tuzemské banky i celou ekonomiku. Vytváří proto i černé scénáře, které mají ukázat, jak by vypadala případná další hospodářská krize.

Přestože se může zdát, že předpovídání krizí je zbytečné cvičení, protože se prognostici téměř nikdy nestrefí, má smysl se o to pokoušet a možným důsledkům předcházet.

Po turbulencích ve Spojených státech, kdy současného prezidenta Bidena v listopadových prezidentských volbách zřejmě nahradí viceprezidentka Kamala Harrisová, se šance na znovuzvolení Donalda Trumpa snížily, ale rozhodně nejsou nulové. Exprezident se přitom netají svým kritickým postojem k NATO, což nahrává Vladimiru Putinovi. Trump také nově navrhl zavedení desetiprocentního cla na veškerý dovoz do USA, což by výrazně poškodilo mezinárodní obchod v čele s Evropou a Čínou.

Obchodní válku s Čínou by však zřejmě vedla i Harrisová. Peking totiž podle ní musí nést zodpovědnost za krádeže duševního vlastnictví a dumping dotovaného exportu.

V kombinaci s pandemií, válečným konfliktem na Ukrajině a izraelsko-palestinským konfliktem se v posledních letech podstatně zvýšilo geopolitické napětí. V Evropě má přitom výrazný vliv hlavně na nejsilnější Německo, jehož ekonomika dlouho těžila z exportu do Číny i Spojených států a aktuálně se zmítá uprostřed energetické transformace. Z Německa pak přicházejí potenciálně největší rizika pro českou ekonomiku.

V případě opravdu velkého šoku by se v Česku v příštích třech letech propadl hrubý domácí produkt o pět procent ročně. Mnoho firem by se dostalo do ztráty, zejména v developmentu, stavebnictví, zpracovatelském a automobilovém průmyslu. Míra nezaměstnanosti by přesáhla 10 procent a prudce by se snížily ceny rezidenčních i komerčních nemovitostí, takže by banky vykázaly vysoké ztráty z nesplácených úvěrů a musely sahat do rezerv, případně i doplňovat kapitál.

V reakci na to by ČNB snížila základní sazbu na nulu a stát by se kvůli podpoře ekonomiky začal ještě rychleji zadlužovat.

Opilec spadne a strhne i kumpána

Jedno z hlavních rizik, na které Česká národní banka upozorňuje, spočívá v těsných vazbách státu a českého bankovního sektoru, který kupuje velkou část státního dluhu vydávaného Ministerstvem financí. Už v současnosti (kdy žádná krize není) hodnotí centrální bankéři množství vládních dluhopisů v držení českých bank jako systémově významné.

Loni vzrostla expozice bank vůči státu meziročně o 249 miliard korun a koncem roku 2023 dosáhla 1,4 bilionu korun, což představovalo 204 procent kapitálu bankovního sektoru a zhruba desetinu aktiv bankovního sektoru. České banky přirozeně půjčují ochotně právě českému státu kvůli nízkému riziku nesplácení a neexistenci kurzového rizika, a drží jen zanedbatelné množství dluhopisů zahraničních států.

Připomíná to těsné „opilecké objetí státu a bank“ v Itálii, tedy fenomén, o němž se živě diskutovalo během vrcholu dluhové krize v letech 2011 a 2012, kdy podle odhadů představovala expozice italských bank vůči státu 10 % až 15 % celkových aktiv bankovního sektoru.

V Itálii tedy pro případ zhoršení krize neexistovalo moc reálných řešení. Pokud by se stav italských státních financí zhoršil, hodnota dluhopisů by klesla. To by poškodilo italské banky, které tyto dluhopisy držely, a mohlo by to vyžadovat vládní záchranu. Nezbytnost záchrany by ještě víc zatížila státní finance a země by se dostala do začarovaného kruhu.

Ne že by se v tomto začarovaném kruhu v případě krize nepotácela také řada dalších evropských států.

Export-import

Centrální bankéři ale ve své zprávě zmiňují i další bolavá místa. České hospodářství za posledních třicet let zbohatlo hlavně na exportu a importu zboží. Jsme velmi otevřená ekonomika, ale v praxi obchodujeme jen s omezeným počtem zemí.

Tato otevřenost způsobuje i to, že jsme ve vleku světových událostí víc než státy, které mají větší vnitřní trh či diverzifikovanější export. „Vysoká citlivost ekonomiky na globální hospodářský vývoj se do značné míry odráží v historicky vyšším kolísání dynamiky HDP v porovnání s jinými zeměmi. Tato citlivost se může projevit nejen běžným cyklickým výkyvem české ekonomiky, ale potenciálně i změnou její struktury,“ uvádí ve zprávě ČNB.

Ke změně struktury ekonomiky vlivem ruské invaze na Ukrajině a energetické politiky Německa dochází už v současnosti. Zanikají energeticky náročné obory a dochází ke konsolidaci menších firem například v zemědělství či subdodavatelském průmyslu.

Kromě Německa tuzemské firmy vyváží hlavně na Slovensko a do Polska, které jsou rovněž úzce napojeny na Německo, a naopak dováží převážně z Číny. Bezpečnější by bylo vyvážet do více států. „Snížená míra diverzifikace je dále prohloubena charakterem domácího vývozu, v němž zaujímají vysoký podíl meziprodukty určené převážně pro konkrétního dodavatele, převážně automobilky,“ dodává zpráva ČNB.

Tato koncentrace je v případě krize velmi negativní, protože vzniká spirála mezi zhoršováním firemních bilancí a ziskovosti, nárůstem nezaměstnanosti a poklesem domácí poptávky. Podle ČNB je klíčovým strukturálním rizikem právě tato spirála, která by výrazně snížila schopnost firem i domácností splácet své bankovní úvěry.

I proto bankovní rada v červnu rozhodla o zavedení nové kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Platit pro banky začne od ledna 2025.

Jeden z největších knižních velkoobchodníků v Česku – společnost Pemic Books – mění majitele. Podle informací SZ Byznys ji kupuje skupina Rockaway Capital podnikatele Jakuba Havrlanta, která v Česku vlastní knižní Euromedia Group. Ta je jedním z největších vydavatelů a distributorů knih a provozovatelem sítě knihkupectví Luxor. Také proto teď akvizici Pemic Books musí posoudit antimonopolní úřad.

Harrisová a americké firmy. Pravděpodobná kandidátka na hlavu státu a současná viceprezidentka USA Kamala Harrisová by podle CNN měla mít díky „dlouholetým a přátelským vztahům s mnoha špičkovými manažery z technologického světa“ podporu Silicon Valley i dalších zástupců amerického byznysového sektoru. Někteří miliardáři ji už otevřeně podpořili.

Sportovní žně. Sportovní fanoušci prožívají skvělý rok, a to ještě sotva začala olympiáda. Po hokejovém šampionátu si užili fotbalové mistrovství v Německu i tenisové klání ve Wimbledonu, na němž excelovala tenistka Barbora Krejčíková. Ze sportovních výkonů profituje i byznys, například sázkařské firmy nebo prodejci sportovních potřeb.

Agrofert pod cenovým tlakem. Nízká poptávka srážející ceny v kombinaci s vyššími náklady vedly u řady firem ze skupiny Agrofert k poklesu zisku. Chemička Deza se například propadla do historicky nejvyšší ztráty. Letošní rok už má být podle Agrofertu lepší.

Změny na letišti. Státní společnost Letiště Praha očekává v nejbližší době od zájemců závazné nabídky na vstup do její firmy Czech Airlines Technics zajišťující údržbu letadel. Kromě toho však Letiště Praha hodlá otevřít investorům také společnost Czech Airlines Handling. Ta se stará například o odbavování zavazadel nebo prodej paliva přepravcům.

Nové mosty. Nové bloky Dukovan budou sestávat z několika obřích dílů. Ty se ale na místo musí nějak dostat a současná infrastruktura na to není připravena. Okolní silnice, ale také byty, školy či nemocnice, čekají změny. Podívejte se, kde všude budou muset vyrůst nové dopravní stavby.

Lepší hospodaření s elektřinou. Chytré elektroměry instalují od července distributoři ve velkém. Některá odběrná místa je ovšem měla už dříve, například domácnosti s fotovoltaikou nebo s nabíječkami pro elektromobily. Jak elektroměry fungují a k čemu vůbec slouží, vysvětluje v rozhovoru Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno.

Podíl z Dukovan. Výsledek tendru na výstavbu nových jaderných bloků netrpělivě očekával i český průmysl. Ve hře jsou desítky miliard za dodávky pro nové reaktory. Vítěz tendru, korejská KHNP, už předvybrala 200 českých firem, se kterými by na stavbě jaderných bloků mohla spolupracovat. Na peníze z Dukovan si sáhnou i dvě z firem Jaroslava Strnada, MICo a Chemcomex.

Investice z J&T. Nemovitostní projekty miliardáře Dušana Palcra včetně jeho zemědělské skupiny se sdruží do jednoho holdingu. Nová struktura poslouží k tomu, aby do ní mohl investovat fond J&T Arch Investments, největší fond svého druhu v Česku. 

Jak vybrat správný fond. Stále více Čechů se obrací k podílovým fondům jako ke způsobu, jak spravovat své finance. SZ Byznys přináší přehledný text o tom, co to vlastně podílové fondy jsou a jaké typy podílových fondů existují.

Zálohování PET lahví. Povinné zálohování PET lahví a plechovek je téma, které rozděluje Česko. Do konce léta má změnu projednat vláda. Záloha by měla činit čtyři koruny. Zatímco u nás budí systém vášně, na Slovensku už funguje přes dva roky a lidé si na něj zvykli. „Vychází to tam zatím výborně, návratnost je už přes 90 procent,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel Mattoni 1873 Ondřej Postránský. 

Chaty a chalupy zlevňují. Od loňska v inzertních nabídkách chalup přibývá a ceny padají. Důvodů je víc. „Přišla energetická krize, krize inflační. Všechny náklady spojené s provozováním těchto typů nemovitostí šly nahoru. Pokud odstřihneme extrém covidu, trend zájmu o chalupy dlouhodobě klesá,“ podotýká v podcastu Ve vatě realitní expert Libor Ostatek.

Vodárenská věž na prodej. Vodárenská věž Mazanka přes šedesát let zásobovala pražskou Libeň vodou, od roku 1988 ale přestala svému účelu sloužit a chátrala. Po roce 2007 tuto technickou kulturní památku přebudoval investor Martin Sluka na moderní bydlení, které počítá s 200metrovým mezonetem, garážemi a sportovištěm. Jenže on sám tam nakonec bydlet nechtěl a stavba je tak už několik let na prodej.

Zátah na černé stavby. V Česku jsou stavebníci, kteří na vydání povolení pro stavbu nečekají. Stát proti rostoucímu počtu černých staveb chce bojovat pomocí nového stavebního zákona. Získat povolení dodatečně tak bude mnohem složitější a dražší.

Černý IT pátek. Nedávný výpadek globální počítačové sítě byl mimořádně závažný. Jak se ale takovým případům vyhnout? Firmy by si měly zjistit, na kom jsou v IT závislé a mít záložní varianty, píše v komentáři IT expert společnosti ANECT Ivan Svoboda.

Microsoft zdražuje. Technologický gigant Microsoft má problém nejen s výpadkem bezpečnostního softwaru, navíc se potýká s kritikou od předplatitelů svého Game Passu. Ten je totiž od 10. července dražší, a navíc nenabízí tolik funkcí jako dříve.

Herní byznys boduje. Hráči videoher se dočkají své vrcholné soutěže - vlastní olympiády, která se bude opakovat každé dva roky. Rozhodlo o tom jednoznačně 143. zasedání mezinárodního olympijského výboru. První videoherní olympiáda začne v roce 2025 v Saúdské Arábii.

Od začátku července umožňuje zákon v České republice sdílet elektřinu například ze solárních panelů pro jiné zákazníky. Podle manažera E.ON Energie Jana Zápotočného bude náběh systému pozvolný a rozhýbou ho hlavně obchodníci.

Sklízet rajčata sice neumí, zato denně posbírá tolik informací, že se nevejdou do běžného stolního počítače. Jde o jezdícího robůtka Fravebot, který pomáhá českým farmářům. Podívejte se na zajímavý stroj z produkce stejnojmenného brněnského startupu.