Vážení čtenáři,
tuzemská ekonomika prochází velkou transformací. V případě, že uspěje, budou příští roky érou stabilního ekonomického růstu bez politických převratů a nepokojů.
Událostí týdne je bezpochyby ohlášená investice amerického výrobce čipů onsemi, který v Česku v příštích letech zainvestuje dvě miliardy dolarů, tedy přes 46 miliard korun. Rožnov pod Radhoštěm se stane významným evropským hráčem ve výrobě čipů, které poputují hlavně do automotive, ale i solárních elektráren či bateriových úložišť.
Profitovat z toho budou nejen zaměstnanci továrny a státní rozpočet, ale i řada místních dodavatelských firem. Návrhy a výrobu čistých prostor pro onsemi má na starosti například firma EP Rožnov, kterou vlastní ČEZ. Rozvoj umělé inteligence a zpracování dat pak dělá česká Inference Technologies apod.
První podmínkou úspěšné transformace ekonomiky je zachování atraktivity Česka pro zahraniční i domácí investory, což jinými slovy znamená hlavně stabilitu a předvídatelnost do budoucna, snížení byrokratických povinností, zkrácení stavebního řízení a snížení cen energií.
V Česku naštěstí probíhají i jiné stamilionové až miliardové investice, které nejsou tolik vidět. Například americký výrobce laboratorní techniky Thermo Fisher Scientific mohutně investuje do svého brněnského technologického centra, kde vyvíjí elektronové mikroskopy a spektrometry.
V Šumperku pak švédský Dormer&Pramet masivně investoval do zvýšení energetické efektivity své továrny, což v rámci boje o přežití musely v menším či větším měřítku udělat stovky dalších firem. Své pražské vývojové centrum postupně rozšiřuje například i technologická firma Apple.
Pozitivní je v tomto ohledu i enormní investiční aktivita českých firem v zahraničí. Kromě Daniela Křetínského, který se nákupem britské pošty Royal Mail postaral o největší českou akvizici v zahraničí, je to třeba aktuální stavba mohutného solárního parku ve Španělsku MTX Group Petra Otavy či americká anabáze zbrojaře Michala Strnada, který usiluje o nákup muniční divize firmy Vista Outdoor za zhruba dvě miliardy dolarů.
Sebevědomí českých byznysmenů v zahraničí se za posledních deset let proměnilo výrazně k lepšímu a ochota jít do rizika znamená budoucí příliv dividend do Česka.
Další spolková země
O Česku se občas hanlivě mluví jako o sedmnácté spolkové zemi Německa. Vývoj u našich západních sousedů je druhou klíčovou podmínkou pro rozvoj tuzemské ekonomiky. Čtyři pětiny českého exportu putují na trhy Evropské unie, třetina z toho do Německa, přičemž tamní hospodářský růst zůstává anemický.
Na Německo výrazně dopadla globální nestabilita, především napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Do Číny Německo poslední tři desetiletí masivně exportovalo automobily, stroje a zařízení. Nyní se však Čína sama stává velkým vývozcem elektromobilů či chemických produktů. V Německu po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu podobně jako v Česku výrazně zdražily energie pro firmy i domácnosti kvůli závislosti na ruském zemním plynu, ale i proto, že Němci vypnuli své jaderné elektrárny.
Německo tak prochází rovněž velkou transformací a může zažít bolestnou dekádu, kterou vyexportuje do Česka. Jistá naděje však existuje. „Německo dělá spoustu reforem, které nejsou tolik mediálně pokryté. Třeba v legální migraci. Uvědomuje si také potřebu budovat vysoké školství. Německo bych dlouhodobě vůbec nezatracoval,“ řekl na konferenci ReVize byznysmen Tomáš Krsek, který dlouhodobě v Německu pobývá a investuje.
Nový prekariát
Posledním důležitým faktorem vývoje ekonomiky i celého Česka je změna sociálního kontraktu. V Česku pandemie a inflační vlna výrazně rozšířily řady nového prekariátu, tedy společenské vrstvy lidí, jimž nejistota životních okolností a pracovněprávních vztahů znemožňuje plánovat budoucnost a nutí je žít na okraji společnosti.
Český stát daní víc chudé než bohaté, takže budeme kopírovat trend z vyspělých zemí, v nichž se od nástupu Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové výrazně zvýšila příjmová a majetková nerovnost. V odlehlejších regionech jako Karlovarsko, Ústecko či Bruntálsko, kde po roce 1989 průmysl zanikal, chybí práce a upadá kupní síla obyvatelstva a sektor služeb. Na problém upozorňuje dlouhodobě třeba agentura PAQ Research.
Riziko sociálního vyloučení navíc roste i ve velkých městech. V Česku už je v současnosti masa nespokojených lidí, která by mohla dál růst, pokud nepomůžeme rodinám důstojně přežívat tak, aby jejich děti nekončily studium v sedmé třídě základní školy a Česko tím nepřicházelo o lidský kapitál.
Je to ostatně v zájmu bohatší a prosperující části společnosti, jelikož zvolení radikálních politiků může v budoucnu velmi rychle přinést rozvrat stability a předvídatelnosti, které byznys a ekonomika potřebují nejvíc. | 
