Vážení čtenáři,
loni v Česku nastal nebývalý pokles emisí, z kterého ale má jen málokdo radost. Pořád je navíc co dohánět, v EU jsme v produkci skleníkových plynů čtvrtí nejhorší.
Vyrobit jednu tunu oxidu uhličitého – nejméně milovaného plynu dnešní klimaticky nahnuté doby – dá menší práci, než by člověk čekal. Při hodně velkém zjednodušení a zaokrouhlování lze říct, že tunu CO2 vyprodukuje jedna česká rodina při průměrné spotřebě elektřiny za rok. Stejné emise odpovídají třem zpátečním letenkám na Rhodos nebo jedné výpravě autem za polární kruh.
Celé Česko loni poslalo do atmosféry 114 milionů tun skleníkových plynů, po rozpočítání na obyvatele tedy 10,8 tuny na hlavu. Jde o čerstvé číslo z databáze EDGAR, kterou každoročně zpracovává Evropská komise. A dá se považovat za dobrou i špatnou zprávu.
V přepočtu na hlavu české emise loni výrazně klesly. V absolutním měřítku skoro o jednu tunu, tedy o osm procent. To je největší meziroční zlepšení od let 1990 a 1991, kdy se těžkotonážní socialistická ekonomika srazila s realitou volného trhu.
V letech 2021 a 2022 emise v Česku rostly, jinak ale jdou setrvale dolů. Za posledních třicet let spadly na polovinu. V globálním měřítku je to vzorný výsledek. Uhlíková stopa světa navzdory poplachu v podobě nastupujících klimatických poruch bohužel neustále roste, loni o další dvě procenta na nový rekord 53 miliard tun. Hlavními tahouny byla Čína, Indie, Rusko a Brazílie. V přepočtu na hlavu už Čína poprvé Česko předstihla.
Špatná zpráva o českých emisích – vedle té dobré o jejich poklesu – je dvojí.
Za prvé jsou oproti jiným zemím pořád velmi vysoké. V absolutní produkci se malé Česko vejde do první padesátky světového žebříčku. V přepočtu na hlavu jsou Češi pětatřicátí na světě a čtvrtí v EU. Před Poláky i Němci a daleko před jedničkáři typu Švédů.
|
|
|
|
|
Za druhé, očista naší ekonomiky podle všeho není úplně dobrovolný trend, s kterým by všichni byli smířeni. Pokles emisí byl loni hodně podmíněn cenovými šoky u elektřiny a plynu, v jejichž důsledku se začalo s energiemi šetřit a víc investovat do samovýroby. Z hlediska emisí je to plus, jinak ale zdražení energií na Česko těžce dolehlo, ať už šlo o životní úroveň, kondici firem nebo celospolečenskou náladu.
Podle platných závazků, stvrzených dohodami v EU a přísunem stovek miliard z unijních fondů na výpomoc s energetickou transformací, má každá země do roku 2030 zredukovat svou uhlíkovou stopu o 55 procent. K loňsku měli Češi podle čísel EDGAR odpracováno 43 procent a kdyby dál pokračovali loňským tempem, do cíle se v roce 2030 dostanou.
Jestli na to ale budou mít výdrž a náladu, je velká otázka. |
|
|
|
Hráč týdne: Martin Vohánka
|
|
|
|
Podnikatel, filantrop a majitel firmy Eurowag chce změnit svět nákladní autodopravy. Řidičům tiráků a jejich dispečerům vyrobil aplikaci, která slibuje vyřešit všechen administrativní servis od shánění zakázek až po tankování. S novou službou chce Vohánka dobýt Evropu, podobně jako to udělal Uber s taxislužbou.
|
|
|
|
Z Ruska do Afriky. Největší výrobce dopravních letadel v Česku – někdejší Let Kunovice, nyní Aircraft Industries – se pomalu oklepává z odstřižení od bývalých ruských majitelů a ruského trhu. Od roku 2022 patří pod český Omnipol a letos se má vrátit do zisku. Do světa má letos odeslat 13 letounů, nové zákazníky si našel v Africe a v Latinské Americe.
Z Prahy do Saska. V uhelné pánvi na jih od Lipska vyroste do tří let další velký větrný park, který má Německu předvést nový směr podnikání Daniela Křetínského. Uhelná firma Mibrag, součást holdingu EPH, chystá v utlumeném lomu elektrárnu za 2,5 miliardy korun. V Dánsku pro ni kupuje 15 turbín, dohromady mají vyrábět víc proudu než Lipno.
Z Karlína na Balkán. Miliardář Tomáš Plachý, majitel kancelářského komplexu Futurama v pražském Karlíně, plánuje investice „ve stovkách milionů korun“ do obnovitelných zdrojů a bateriových úložišť. Menší solární parky už vlastní na Plzeňsku a Karlovarsku, další chce na Balkáně a ve střední Evropě. V Srbsku dostavuje vodní elektrárnu.
|
|
|
|
Nejdražší v EU. Nová čísla Eurostatu potvrdila, že koncové ceny elektřiny zůstávají v Česku nebývale vysoko. V prvním pololetí Češi platili za dodaný proud 8,50 Kč za kilowatthodinu, po Německu, Irsku a Dánsku nejvíc v EU. Po přepočtu na paritu kupní síly vyšly české ceny úplně nejvýš. Teď už ale elektřina zlevňuje, akční nabídky bez daní a distribučních služeb začínají pod třemi korunami.
Z vrtu rovnou do výroby. Na jižní Moravě vyrostla první výrobna elektřiny a tepla napojená přímo na vrt zemního plynu. Stojí za ní Moravské naftové doly a firma GENTEC a jde o první podnik svého druhu v Česku. Do budoucna mají přibýt další jako flexibilní zdroj, který v malém měřítku pomůže nahradit končící uhlí a doplní nárazovou výrobu ze slunce a větru.
|
|
|
|
Víc Ameriky. Česká národní banka upraví správu svých devizových rezerv. Do pěti let chce zvýšit podíl akcií ve svém portfoliu z 20 na 30 procent a ve větší míře investovat v USA. V rozhovoru pro SZ Byznys to uvedl člen bankovní rady Jan Kubíček.
Víc akcií. Zbrojovka Colt CZ Group spustila zrychlený úpis nových akcií. Výtěžek využije mimo jiné na posílení vlastního kapitálu a na vypořádaní transakce spočívající v převzetí někdejšího konkurenta Sellier & Bellot.
Další hrozba v Liberty. V areálu Liberty Ostrava se v odstavené koksovně hromadí kontaminovaná voda. Kapacity nádrží se plní a hrozí přetečením. Záchranná opatření by si vyžádala kolem 90 milionů korun, které ale padlý podnik nemá.
|
|
|
|
MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ
| |
Dny AI 2024 v Česku
Maraton konferencí, workshopů a přednášek po celém Česku je pro všechny, kteří se zajímají o AI a její využití. Začíná v pondělí 14. a potrvá až do neděle 27. října. Cílem je představení umělé inteligence v návaznosti na aktuální dění a vývoj této technologie s ukázkou úspěšného zavedení do praxe. Seznam Zprávy jsou hlavním mediálním partnerem. Podívejte se na program!
|
|
|
|
Levnější hypotéky. I přes snížení sazeb ČNB zatím hypotéky zlevňují pomalu a úvěry se nabízejí s cenou těsně pod pět procent. Na přelomu roku by ale mělo přijít výraznější zlevnění, předpovídá v podcastu Ve vatě hypoteční expert Libor Ostatek.
Mikrobyty od Penty. Na pražském Smíchově začne stavět další developer. Penta Real Estate změnila plány a svůj projekt, plánovaný původně jako kancelářský, předělala na tři stovky malometrážních bytů.
Příliš levná čerpadla. Český trh zaplavují oběhová čerpadla používaná k řízení cirkulace vody v topení, která nesplňují evropské normy. Prodávají se na e-shopech a internetových tržištích, jsou levnější, ale neplní nové směrnice ohledně regulace výkonu, takže provoz topných systémů může vyjít dráž. |
|
|
|
Kdo je tady zlo? Majitel sítě X Elon Musk se přes ni pustil do končící české eurokomisařky Věry Jourové, která měla v EU na starosti dohled nad jeho oborem. V rozhovoru pro server Politico Muska popsala jako „propagátora zla“, Musk v reakci na to zveřejnil tweet, podle kterého je ztělesněním zla naopak Jourová. V jeho případě nejde o první výpad tohoto druhu.
A peníze jsou pryč. Nejnovější typ internetového finančního podvodu cílí na firmy. Začíná e-mailem s přílohou o tom, že váš obchodní partner změnil bankovní účet. Vše doložené podpisy a ověřené razítky.
|
|
|
|
Rozhovor týdne: Matěj Turek
|
|
|
|
Nový majitel pražské Dukly Matěj Turek má sen, že na fotbal budou chodit „všichni jako do kostela“, podobně jako třeba v Latinské Americe. V pořadu Agenda vysvětluje, proč klub koupil a jak hledá projekty, které nikdo další nechce.
|
|
|
|
Přeji klidný víkend,
Jiří Nádoba | |
|
|
|
|