Vážení čtenáři,

pokud vás straší rozhádaný svět, kde se místo spolupráce čím dál víc válčí, je tu jedna dobrá a jedna špatná zpráva. S koncem globalizace to není tak zlé. Chybí ale data za poslední roky a samozřejmě i za roky budoucí. 

Francouzský ekonom Sébastien Miroudot nemá rád, když se od boku dělají unáhlené závěry o rozpadu světa. „Data ukazují spíš pravý opak. Lidé dělají mylné úsudky bez toho, že by měli v ruce fakta,“ zlobí se expert z pařížské centrály OECD, kde zkoumá statistiky o mezinárodním obchodu. 

Z nich sestavuje cosi jako index globalizace – časovou řadu čísel, která ukazují, jak roste podíl dovozů na celosvětové ekonomické produkci. Ukazatel, jemuž Miroudot říká dovozní intenzita, jasně stoupá. Za posledních 60 let na trojnásobek. Dolů šel v době covidu, kdy se pohyb lidí i zboží logicky zastavil. Ale že by šlo o zvrat trendu a jednotlivé státy se začaly hromadně uzavírat do sebe, nelze prý zatím nijak prokázat. 

Miroudot loni o dovozní intenzitě publikoval v rámci OECD dlouhou a podrobnou studii, svoje hlavní závěry přijel koncem května odprezentovat také do Česka na ekonomické fórum v Kostelci nad Orlicí. „V 60. letech na jeden dolar produkce připadalo šest centů, teď jsme na sedmnácti,“ uvádí Miroudot k úhrnným číslům za celý svět. 

Pro SZ Byznys svoje závěry odprezentoval u kafe v letištní restauraci Burger King. Na příkladu toho, co bylo v okolí k mání. Kdyby byl jeden Burger King samostatným průměrným státem, jedno menu za 100 korun by v sobě mělo položky z dovozu za 17 korun. Od kávových zrn až po plyn na výrobu energie. Zbytek tvoří domácí subdodávky nebo náklady za mzdy.

Háček, který pařížský ekonom nijak nezastírá, je v tom, že jeho časové řady končí v roce 2020. Čerstvější data se budou v OECD teprve dopočítávat. Některé pohyby mezi kontinenty mohou zeslábnout v důsledku vzrůstajícího ochranářství USA, Číny a Evropské unie, jiné ale mohou zase povyrůst, třeba na kratší vzdálenosti. Protože pro firmy je obchod přirozenou věcí.

„Samozřejmě nikdy nelze dovézt všechno. Doprava něco stojí, proto od určité úrovně dovozní intenzita nemůže dál růst,“ přibližuje Miroudot. Na druhou stranu je ale podle něj třeba brát v úvahu přirozenou a nikdy nekončící snahu firem obstarat si co nejlevnější dodavatele a nejlepší technologie, ať jsou odkudkoli. To by mělo globalizaci držet při životě, i když politická rozhodnutí budou jiná.

„Rád to ukazuji na příkladu týmů, které staví auta pro formuli 1. Jejich primárním cílem je zvednout rychlost na maximum, tomu podřizují všechno. Stejně tak firmy jdou po inovacích a úsporách,“ říká ekonom. Covidové lockdowny v přístavech a zablokované přepravní cesty sice byly pro firmy lekcí, aby si lépe hlídaly bezpečnost zásobování, ale to se podle Miroudota nikdy nestane primárním hlediskem, jak firmy uvažují.

Česko patří v dovozní intenzitě k rekordmanům, ke své produkci si obstarává zvenčí skoro padesát procent vstupů. Podobné je to na Slovensku nebo v Maďarsku. 

Bude-li se svět kvůli politickým střetům roztrhávat na izolovanější obchodní bloky, Česko i okolní země by měly být chráněné tím, že jejich obchod se odehrává primárně v rámci EU, kam směřuje 80 procent zdejšího vývozu. Na druhou stranu je ale velká část tohoto vývozu tvořena subdodávkami do Německa, které pak míří dál do světa.

Zemím, jako je Česko, globalizace pomohla zbohatnout a dál na ní zůstávají ekonomické závislé. Případný rozpad světového obchodu je tedy pro ně podle Miroudota přirozeně větším rizikem, takže by mělo být v jejich zájmu za globalizaci bojovat, ne se uzavírat. Přinejmenším v rámci Evropy.

Společnost Vafo Pavla Boušky už dlouho patří mezi největší evropské výrobce krmiv. A dál roste. Loni zvedla obrat na rekordních 12 miliard korun, z toho 490 milionů jí zůstalo jako zisk. Bouška, považovaný za jednoho z nejsrdečnějších miliardářů v Česku, se chce do budoucna zaměřit na další expanzi mimo Evropu a také na žrádlo pro kočky. V rozhovoru se Zuzanou Hodkovou Bouška mluví o tom, že má dál „hlad po akvizicích“ a že do strategických plánů pro příští dekádu zahrne Severní Ameriku.

Komárek hledá jackpot. Moravské naftové doly dokončují na Hodonínsku jeden z nejhlubších vrtů v Česku. Když se průzkum vydaří, půjde o největší tuzemské ložisko plynu, píše v reportáži Jan Richter. Do projektu jdou stovky milionů korun. Doly patří do skupiny KKCG Karla Komárka, jednoho z nejbohatších Čechů. Vedle vlastní těžby firma MND vydělává hlavně na obchodech s energiemi, loni vykázala čistý zisk 806 milionů korun.

Všechno je naopak. Dotované dříví se spaluje v elektrárnách, ale postavit dům ze dřeva je problém. V rozhovoru s Filipem Horáčkem to kritizuje Tomáš Pařík, šéf nenápadné, ale velké dřevařské firmy Wood & Paper. Ročně zobchoduje přes šest milionů kubíků dřeva, asi třetinu množství, které se v Česku vytěží. 

32 skokanů. Do žebříčku 500 nejrychleji rostoucích evropských technologických firem, který každoročně sestavuje poradenská společnost Deloitte, se dostalo 32 českých podniků. Na 17. místě skončila firma FTMO, její výnosy za tři roky stouply skoro o šest tisíc procent. O tisíc a víc procent dále vyrostly firmy CityZen, Woltair, Knihobot, Iterait, IP Fabric, Skladon, Whalebone nebo Protein.

Uhlí končí, soběstačnost také. Fialova vláda se dohodla na balíku opatření, jak v energetice urychlit přechod z uhlí na plyn. Pro výměnu elektrárenských kotlů slibuje zjednodušené povolovací procedury, desítky miliard korun půjdou na podporu kapacitních plateb. Pro uhlí se změní zákon, aby šlo v nouzi dotovat. Správce sítě ČEPS ale vypočítal, že to nebude potřeba a že elektřinu půjde bezpečně dovážet.

Největší zlom od Edisona. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v energetice mění sto let zaběhané zvyky. Vedle výrobců, distribuce, obchodu a spotřebitelů se rodí nový článek trhu – agregace flexibility, píše v analýze Zuzana Kubátová a popisuje, jak na tom lze vydělat.

Kdo vyhraje Dukovany? Největší a také nejdražší zakázka Česka se posunula do další fáze. ČEZ předal vládě svůj pohled na to, kdo podal lepší nabídku na nové jaderné bloky, zda francouzská EDF, nebo korejská KHNP. Posudek má být tajný až do rozhodnutí vlády v červenci. Oba uchazeči slibují rozsáhlé zapojení tuzemských dodavatelů.

Vymazaný Soukup. Televize Barrandov už má jen jednoho většinového vlastníka a člena vedení. Tím je Jan Čermák, specialista na vymáhání dluhů, jehož si loni přivedl hlavní protagonista barrandovského kanálu Jaromír Soukup na pomoc s nahromaděnými závazky. Z údajů v rejstříku teď vyšlo najevo, že Čermák už je na Barrandově dominantním vlastníkem a Soukupa nechal vymazat z představenstva.

Deza chce arbitráž. Největší chemička z holdingu Agrofert se chystá na arbitráž s americkým společníkem Cabot Corporation. S ním má ve Valašském Meziříčí společný podnik na výrobu hmot pro pneumatiky a technickou pryž. Deza má ve společné firmě menšinový podíl a podle zjištění Jiřího Zatloukala podala dvě žádosti o rozhodčí řízení na základě vzájemných smluv. 

Výměna v Mafře. Nový vlastník mediální skupiny Mafra kompletně obměnil dozorčí radu vydavatelství. Jedním z nových členů je Jan Dienstl, blízký spolupracovník miliardáře Pavla Tykače. Když byla Mafra loni na prodej, Tykač se o ni také ucházel. 

Nájezdníci bez skrupulí. V Česku roste nový rizikový byznys, zaměřený na spoluvlastníky rodinných nemovitostí. A pohybují se v něm lidé s rozličnou minulostí, zjistil Dan Novák. Je mezi nimi člověk odsouzený za realitní podvody, další za útisk nájemníků a nechybí ani zástupce firmy, kde policie zahájila stíhání kvůli investičnímu podvodu.

Zpět do vlastního. Praha kupuje od Komerční banky její sídlo na Václavském náměstí. Zaplatí za něj 3,5 miliardy korun. Cílem je vrátit se do vlastního, tedy přesný opak toho, co magistrát udělal před lety, kdy své sídlo prodal a nastěhoval se do nájmu.

Razie v Metrostavu. Známá stavební společnost je podezřelá z ohýbání tendru za půl miliardy. V březnu kvůli tomu v jejím sídle proběhl dvoudenní zásah antimonopolního úřadu, o kterém se dosud nevědělo. Razie se týkala zakázky na dostavbu depozitáře Národní knihovny v pražské Hostivaři.

AI od Applu, konečně. Apple představil vlastní koncept umělé inteligence pro své výrobky. A poté, co se zkratce AI dosud skoro vyhýbal, jí dal nový význam, píše Pavel Kasík. V plánu je kombinovat lokální nástroje s privátním cloudem a službou ChatGPT. Novinky ale nebudou k dispozici hned.

Zakázaná extáze. Američtí výzkumníci dosáhli slibných výsledků při použití drogy MDMA, známější pod jménem extáze, pro léčbu posttraumatické stresové poruchy. Podle původních povolení mělo jít o léčbu z kategorie „průlomových“, ale poradní výbor licenčního úřadu FDA nakonec doporučuje dát od ní ruce pryč. Matouš Lázňovský vysvětluje proč.

38 % nestačí. Cla na čínské elektromobily by mohla být i padesát procent a stále by to bylo málo, říká v pořadu Inside Talks Petr Novák z japonského koncernu JTKET, vyrábějícího v Česku autosoučástky. Evropská komise plánuje clo zvednout od července z 10 až na 38,1 procenta jako kompenzaci za subvence čínské vlády. 

Ministr průmysl za STAN cítí šanci na povýšení do Evropy. Sám sebe považuje za kandidáta, který by Česku otevřel možnost získat v nové komisi důležitější křeslo, než doposud měla Věra Jourová. Naplno to ale říct nechce a místo toho cituje z filmu Duna. Jak prý říká lord Atreides svému synovi: „A great man doesn't seek to lead. He's called to it. And he answers.“

Cena barevných drahokamů roste spolu s tím, jak jich na světě ubývá. Hodnota těch zvlášť velkých často sahá ke stovkám milionů. Podívejte se na jeden takový, který vydražili v USA.