Vážení čtenáři,
britští pošťáci hrozí stávkou, šéfové firmy jsou ale pro a přístupně se tváří i ministr financí. Daniel Křetínský nabízí miliardy za podnik, který zakládal už Jindřich VIII a dnes v něm pracuje 140 tisíc lidí. Proč ho vlastně chce?
Britská královská pošta oficiálně datuje svůj zrod do roku 1516, tedy do časů, kdy se Kolumbus sotva vrátil z Ameriky. Založil ji král Jindřich VIII nejprve pro potřeby dvora. Pro veřejnost se pošta otevřela až 120 let poté. Teď ji možná čeká další, dříve těžko myslitelný převrat. Celou ji chce pro sebe Daniel Křetínský v rámci obchodu za sto miliard korun, který britská média řadí do top 5 potenciálních transakcí letošního roku.
Z prvních reakcí je znát, že někdejší impérium neví, co si s výpadem odkudsi z Prahy vlastně počít. V Británii je Křetínský známý leda jako spolumajitel fotbalového klubu West Ham. A novinářům se zatím nejeví úplně srozumitelně. Skoro v každém větším článku o něm se opakuje přezdívka česká Sfinga, použitá v jednom z jeho dřívějších profilů kvůli minimu veřejných vystoupení a držení karet u těla.
Na poště už ale Křetínského dobře znají. Jeho firma VESA Equity Investment, napěchovaná zisky z dřívějších prozíravých investic do fosilní energetiky, už má dnes v Royal Mail, respektive v její matce IDS vlastnický podíl 27,6 procenta a je zdaleka největším akcionářem.
Přes IDS Křetínský kontroluje ještě úspěšnou nizozemskou přepravnu balíků GLS. Drží podíl také v nizozemské poště Post NL. A v GLS spatřuje vzhledem k celosvětovému boomu e-shopů perspektivní podnik, vzor pro větší britský trh a nejspíš i důvod, proč se do celého dobrodružství s britskou poštou vrhá.
„Když se podíváte na dnešní nabídku a na to, jak trh dynamicky roste, tak logistické služby mají obrovský potenciál. A my teď máme možnost vytvořit jednoho ze tří největších hráčů v Evropě,“ přibližuje strategii Křetínského kolega Roman Šilha, který přípravu transakce vede.
Křetínský není sám, kdo sází na to, že lidé budou v budoucnu nakupovat on-line víc a víc a že někdo bude muset zásilky dopravit. Stejná vize vedla šéfa PPF Jiřího Šmejce, aby pro svou investiční skupinu Emma Capital loni koupil českou Zásilkovnu a pro PPF polského správce výdejních boxů InPost. Tento týden Šmejc zopakoval, že kouzlem InPostu je právě jeho úspěšná expanze na velké západní trhy, konkrétně do Británie, Francie a Itálie, kde aspiruje na to stát se jedničkou na trhu.
Akcie IDS jsou rozdrobené na burze, další akcionáři mají výrazně menší podíly než Křetínský. Vesměs jde o globální investiční společnosti jako Blackrock nebo Vanguard s podíly od dvou do osmi procent.
Křetínský za tyto akcie nejdřív v dubnu nabízel 3,2 libry, což ale bylo šéfům IDS málo, a tak tento týden přihodil na 3,7. To je o třetinu víc, než akcie IDS stály ráno před vyjevením nabídky. A o polovinu víc než průměrný kurz za poslední rok. S oznámením akcie okamžitě povyskočily o 15 procent.
Nabídka ještě není finální. Křetínský ji sice vyhlásil oficiálně v rámci burzovních pravidel, a to přes jinou svou firmu EPCG, ale teď má až do 29. května čas ji dopracovat do konečné a závazné podoby. Když to udělá, bude-ji pak moci využít kdokoli.
Dá se očekávat, že maximální výkup bude preferovanou variantou, tak aby Křetínský získal pod kontrolu co největší podíl a na konci poštu stáhl z burzy. Cena za sto procent akcií při kurzu 3,7 libry by činila 3,5 miliardy liber, tedy už zmíněných sto miliard korun. Málokdo z Česka si zatím někde po světě troufl na tak velké sousto, možná dokonce nikdo.
Pošťácké odbory už pohrozily stávkou ve strachu o pracovní místa a zachování poštovních služeb ve stávajícím rozsahu. K nim patří povinnost doručovat dopisy šest dnů v týdnu, což je vzhledem k propadu poptávky v Británii už delší dobu v diskusi. Možná Křetínský sází na to, že tato povinnost postupem času odpadne a koupě bude dávat větší smysl, to mu ale do 29. května nikdo nezaručí.
Management IDS zvýšenou Křetínského nabídku doporučil jako „férovou“ a vstřícně se vyjádřil i ministr financí konzervativní vlády Jeremy Hunt. Zájem z Česka podle něj bude podroben „normální“ kontrole z hlediska národní bezpečnosti, což je podle nového zákona z roku 2022 pravomoc vlády ve strategických odvětvích. Nikdo ale prý nebude principiálně proti. „Obecné pravidlo je, že zahraniční investory v britských firmách vítáme,“ prohlásil v pátek Hunt.
Britská vláda nemá v Royal Mail ani v IDS už žádný podíl. To je zásadní rozdíl od České pošty, která principiálně funguje podobně, ale zůstává státním podnikem. V Británii zbyly v rukou státu jen budovy pošt, vyčleněné při privatizaci do zvláštní společnosti Post Office, které se případný odkup nijak netýká.
V Británii se ale budou nejpozději v lednu konat parlamentní volby a vládnoucí konzervativci si v průzkumech nevedou dobře. Kývnout na prodej 500 let staré pošty do zahraničí může být politicky riskantní operace, na druhou stranu stát nemá jako vlastník už v podniku žádné slovo a Křetínského z pohledu národního bezpečnosti už jednou odsouhlasil, když vlastnicky překročil první kritickou mez 25 procent.
Kurz akcií IDS na burze zatím zůstává zhruba na půli cesty mezi původní cenou 2,8 libry před oznámením nabídky a avizovaným příslibem na úrovni 3,7 liber. Kdo věří, že Křetínský svůj největší podnikatelský výpad dotáhne, má ještě čas si vsadit. Výsledek bude jasný do dvou týdnů. | 
