Vážení čtenáři,

premiér Fiala označuje za jeden z klíčových úspěchů své vlády, že zbavila Česko závislosti na ruském plynu. Mezitím k nám proudí už skoro měsíc naprostá většina plynu z východu a o jeho ruském původu netřeba pochybovat. 

Podle statistik společnosti Net4Gas sice po převážnou část letošního roku většina zemního plynu do Česka přitékala z Německa, v listopadu ale tvoří přes 95 procent dodávek plyn dovezený přes Slovensko. V trubkách se nedá rozeznat, kde byly vytěženy zrovna ty molekuly, které vám tečou do domácí kotelny. Ale znalci trhu se shodují, že naprostá většina plynu dopravovaného k nám z východu pochází z Ruska. Něco, pravda, může být z Alžírska. Ale ruský plyn teď dominuje.

Ještě před dvěma lety to přitom vypadalo, že se bez něj v pohodě obejdeme. Po vypuknutí války na Ukrajině střední Evropu zachvátila panika kvůli možné plynové nouzi, nicméně dodávky ruského plynu prudce klesly, aniž by Evropa mrzla.

Během prvního válečného léta si Česko i sousední státy osahaly nové přepravní cesty, plyn z norských ložisek i obchody se zkapalněným LNG z USA či z Kataru. Do provozu bylo uvedeno několik plovoucích terminálů na opětné zplyňování dovezeného LNG. Celkem dnes pro zásobování Evropy slouží už 37 takových terminálů. V holandském Eemshavenu má část kapacity pronajatý i domácí ČEZ.

Od letošního léta se u Hamburgu staví první německý pevninský terminál ve Stade, i tady počítá ČEZ s jeho využitím pro zásobování Česka od roku 2027. Díky všem těmto opatřením klesl podle dat Evropské komise podíl ruského plynu na plynovém dovozu ze 45 procent v roce 2021 na 24 procent v roce 2022 a na pouhých 15 procent v roce 2023.

Příliv ruského plynu dopravovaného přes Ukrajinu ale začal sílit na podzim loňského roku. Na dovoz ruské ropy sice EU uvalila embargo (s dočasnou výjimkou pro Česko či Slovensko), dovoz plynu ale nezakázala.

Znalci trhu upozorňují, že ruský plyn se do střední Evropy dostává i přes přímořské terminály v podobě LNG. „Náš“ Eemshaven se přijímání ruského plynu brání a garantuje, že zpracovává výhradně zámořské dodávky, hlavně z USA a Kataru. Hlavní objem ruského plynu každopádně přichází prostřednictvím plynovodů přes Ukrajinu. A jeho příliv se zvyšuje.

Podle Net4Gas k nám přišlo od začátku letošního roku do půli listopadu 55 procent dodávek z Německa, až 45 procent ze Slovenska. A v listopadu se dodávka z východu vyšplhala na těch zmíněných víc jak 95 procent.

Například v pondělí přes Lanžhot, hlavní propojovací bod na hranicích se Slovenskem, přiteklo přes 151 gigawatthodin plynu, zatímco přes Brandov na severozápadě jen něco málo přes pět gigawatthodin. „V posledních týdnech jsme zaznamenali nárůst podílu dodávek plynu přes Slovensko, zatímco dodávky přes Německo klesly,“ potvrzdil pro ČTK mluvčí Net4Gas Vojtěch Meravý.

Důvod rostoucího ruského plynového importu je prostý: nižší cena. Dopravu plynu přes Německo zvyšují tranzitní poplatky, které naši severní sousedi začali vybírat od října 2022 a které v půlročních cyklech zvyšují. Další nárůst tento týden Němci oznámili na leden – poplatek má stoupnout z nynějších 2,50 na 2,99 euro (téměř 76 Kč) na přepravenou megawatthodinu (MWh).

Ministerstvo průmyslu a obchodu okamžitě po zveřejnění této zprávy přispěchalo s ujištěním, že platí dohoda z letošního srpna, podle níž nám Němci poplatek nezvednou a zatíží jím jen svou vnitrostátní přepravu. Podle MPO to pořád platí.

Jenomže tahle legislativní změna není dotažená do konce. Prošla sice horní komorou německého parlamentu, ale v dolní komoře k ní zákonodárci měli připomínky, norma je pořád v procesu. „Další termín pro její schválení by měl být od 12. do 16. prosince, ale nic jistého nevíme,“ řekl mi v pátek analytik plynárenského trhu z poradenské společnosti EGÚ Michal Kocůrek, který vývoj sleduje.

Míra nejistoty je vysoká. V Německu nedávno padla vláda, v únoru se budou konat předčasné volby a legislativní procesy se mohou vyvíjet nečekanými směry.

Jenomže i když Němci poplatek pro český plyn nakonec opravdu zvednou, pro spotřebitele to pořád není nijak alarmující zpráva. Podle Kocůrka by to zvedlo cenu dováženého plynu asi o dvě procenta, což by se na fakturách koncových odběratelů promítlo ani ne procentem. Ale pro obchodníky, kteří nakupují a prodávají velké objemy, jsou poplatky nezanedbatelný náklad a jeden z hlavních důvodů, proč přijímají čím dál vyšší dodávky plynu z Ruska. 

Na sociálních sítích se kvůli tomu vedou desítky krvavých bitek, v nichž lidé řeší, nakolik ruský plyn ohrožuje naši národní bezpečnost. A nakolik Fialova vláda lže.

Já tvrdím, že dovoz ruského plynu naši bezpečnost nijak neohrožuje, takže vláda v tomto bodě hodnotí situaci správně. Na ruském plynu nejsme závislí, pokud na něj nejsme odkázaní jako na jedinou alternativu. A to nejsme, jak ukázaly předešlé dva roky. Můžeme se nejvýš bavit o tom, jak se o diverzifikaci dodávek zasloužil Fialův kabinet a nakolik Němci, Nizozemci, těžaři z Norska a velcí evropští obchodníci. Ale faktem je, že když se od Ruska zcela odstřihneme, nic fatálního se nestane.

Ono to stejně hrozí. S koncem roku vyprší kontrakt, který má Ukrajina s ruským Gazpromem na tranzit plynu do Evropy. Kyjev ho nehodlá obnovit. Což může, nebo také nemusí vyústit v konec ruského importu. Pokud ruský plyn na ukrajinsko-ruské hranici nakoupí neukrajinští obchodníci, uzavře Ukrajina tranzitní smlouvu s nimi a vývozní plynový byznys pojede dál. Pokud bude o ruský plyn v Evropě pořád zájem a bude se pro evropské zákazníky nakupovat.

Můžeme se od ruského plynu odstřihnout sami? Ale jistě. Kdyby sem přestal proudit, může nejvýš ve střední Evropě o něco zdražit. Podle analytiků by to ani nemělo dlouhodobý dopad. Na globálním komoditním trhu je plynu dost a ceny by se zřejmě rychle ustálily na přijatelné hladině.

Jiná věc je morálka, geopolitika a zásady, které s ruským dovozem souvisejí. Samozřejmě nákupem ruského plynu pomáháme národnímu hospodářství země, která napadla svého souseda, cítí se být ve válce s celým Západem a hrozí vyvoláním jaderné války.

Je-li nákup ruského plynu (stejně jako ropy pro české rafinerie) tak velkým morálním selháním, že bychom ho neměli tolerovat, pak musí nemravný obchod zarazit politici. Pokud to tedy dokážou obhájit jak u svých sousedů (Slováci jsou na ruských dodávkách závislí mnohem víc než my), tak u svých voličů.

Český zdravotnický holding FutureLife, který podniká v oboru asistované reprodukce, koupil tento týden další kliniku, tentokrát v Rumunsku. FutureLife patří do podnikatelského světa Andreje Babiše, po deseti letech existence vydělává přes miliardu korun ročně a letos má vykázat rekordní čísla. V rozhovoru pro SZ Byznys to uvedl Jozef Janov (na snímku), ředitel a minoritní společník fondu Hartenberg, jehož nejcennější součástí je právě FutureLife. Babiš založil Hartenberg v roce 2013 při vstupu do politiky jako nástroj pro správu svého majetku a Janov ho od té doby vede.

Hodnota tuzemských bank roste. Hodnota stovky nejcennějších českých firem roste. Podle žebříčku Seznam Zpráv Česká elita se jejich celková hodnota blíží třem bilionům korun. Za rok firmy posílily asi o třetinu. Odvětví, které se na celkové bilanci žebříčku významně podepsalo, bylo bankovnictví. Tuzemské banky navzdory silné konkurenci se zahraničními vlastníky rostou. Šestce nejhodnotnějších českých bank hodnota oproti loňskému hodnocení dohromady vzrostla o zhruba třicet miliard korun.

České firmy objevují Ameriku. Americká podpora domácího průmyslu i levnější energie vedou české firmy k investicím v USA – za pět let stouply na trojnásobek. O historicky největší české investici by se mělo rozhodnout příští týden. Valná hromada akcionářů společnosti Vista Outdoor bude v pondělí hlasovat o prodeji své muniční divize Kinetic Group české skupině CSG za více než dvě miliardy dolarů.

Kofole se daří, akcionáři mají radost. Nápojářská Kofola ve čtvrtek oznámila své hospodářské výsledky. I přes komplikace v podobě nedávných povodní skupina navýšila tržby i zisk. Provozní zisk celé skupiny (EBITDA) za prvních devět měsíců dosáhl 1,6 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 41 procent. Podle vedení společnosti se očekává, že výsledky za celý rok se přiblíží horní hranici již dříve oznámeného výhledu. Za posledních šest měsíců se akcie Kofoly zhodnotily o 33 procent.

Jak Čechy přesvědčit, aby „půjčili“ své bojlery. S chytrými elektroměry budou chytřejší odběratelé i distributoři elektřiny. Podle Davida Šafáře z distribuční společnosti EG.D mohou být výhodou jak pro zákazníka, tak pro provozovatele distribuční soustavy. „Zákazníkovi mohou poskytnout detailnější informace o jeho spotřebě,“ říká Šafář. Díky nim může identifikovat, které spotřebiče jeho vyšší spotřebu způsobily.

ČEZ a Rolls-Royce spojili síly. ČEZ chce do roku 2050 mít šest modulárních reaktorů. Na jejich vývoji se bude podílet s firmou Rolls-Royce a chce být mezi prvními, kdo technologii uvede na trh. ČEZ podpisem spolupráce získal za jednotky miliard korun téměř 20procentní podíl v Rolls-Royce SMR. „ČEZ to přinese možnost participovat už na vývoji reaktoru, protože pořád běží a design ještě není ukončený. Zároveň pokračuje licenční proces ve Velké Británii,“ říká Silvana Jirotková, ředitelka útvaru malých modulárních reaktorů ČEZ.

Bankám klesají marže. Pro klienta je to dobře. Marže českých bank jdou podle šéfa Komerční banky Jana Juchelky dolů. „Zatímco banky v sousedních zemích realizují marže někde nad nebo těsně pod třemi procenty, české banky jsou někde na úrovni 1,6 až 1,7 procenta. A kdysi byly v intervalu někde mezi dvěma až třemi procenty. Ale nechci vypadat jako uplakánek, který si stěžuje, že se mu snižují marže. Je to dobře pro klienta,“ uvedl ředitel třetí největší banky v zemi.

Firma rodiny exministra Tomana krachuje a dluží stamiliony. Potravinářský podnik Smetanová cukrárna, který vlastní dcera exministra zemědělství Miroslava Tomana, má existenční problémy. Ještě před dvěma měsíci se firma chlubila na největším zemědělském veletrhu Země živitelka dorty vyrobenými pro prezidentský pár. Také dodavatelé si mysleli, že podnik s obratem kolem půl miliardy korun je v dobré kondici, ale ekonomická realita je jiná. Podnik krachuje.

Do Česka míří velký elektrobazar. Kilian Kaminsky z rakouské firmy Refurbed sází na to, že s telefony a další elektronikou to bude – nebo možná už je – podobné jako s jiným zařízením z druhé ruky. „Lidé chtějí ušetřit, a ještě se tím pak rádi chlubí,“ říká k filozofii svojí značky, se kterou minulý týden oficiálně vstoupil do Česka. Refurbed, podobně jako třeba finská firma Swappie, staví velký bazarový e-shop pro celou Evropu. Funguje v 11 dalších zemích a v tržbách se blíží k miliardě eur.

Lék na dostupné bydlení. Česko prožívá krizi bydlení a v dostupnosti vlastního bydlení visí na chvostu celé Evropy. Národní ekonomická rada vlády přišla s dvanáctkou řešení, jak z krize ven. „Materiál vychází z toho, že dnešní politika bydlení se takřka výhradně zaměřuje na poptávkovou stranu. Do podpory hypoték, stavebního spoření a příspěvku na bydlení jde zhruba 28 miliard korun, které někdy pomáhají (příspěvek), ale mají velmi malý dopad na posílení nabídky dostupného bydlení,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop, který je spoluautorem materiálu.

Nákup za miliardu. Czech Inn posiluje. Společnost Czech Inn Hotels začínala v roce 2003 pronájmem malého hotýlku v Harrachově. Dnes je firma Jaroslava Svobody nevětší hotelovou sítí v České republice – provozuje 26 hotelů a nabízí hostům více než 7000 lůžek. V roce 2024 ubytuje přes dva miliony hostů. Nejvíc hotelů má síť v Praze, teď ale posílila i v Brně, kde kupuje hotel Barceló Brno Palace.

Hodnota realitních magnátů přesáhla 200 miliard. Nemovitosti se v Česku stávají jedním z hnacích motorů tuzemského podnikání. Podle žebříčku Česká elita, který připravují Seznam Zprávy ve spolupráci s Deloitte, představují právě podnikatelé v oblasti realit téměř desetinu nejhodnotnějších českých firem. Vybraná skupina developerských, stavebních a investorských firem má v žebříčku hodnotu přes 200 miliard korun.

Proč v SSSR nevznikl internet. Internet je pro nás zosobněním decentralizace, svobody a otevřenosti a Sovětský svaz v našich zeměpisných délkách symbolizuje pravý opak: nesvobodu, útlak a centrální plánování. Ponoříme-li se ale do historie sovětských pokusů o počítačovou „síť sítí“, zjistíme, že příběh je o něco komplikovanější. „Kapitalisté se (při tvorbě internetu) chovali socialisticky a socialisté naopak selhali kvůli vzájemnému soutěžení,“ všímá si Benjamin Peters, historik informatiky z University of Tulsa.

Chytré brýle mají zvýšit bezpečí kurýrů. Amazon vyvíjí chytré brýle pro své kurýry. Ty by je měly být schopné navigovat přímo až ke dveřím zákazníků, kterým vezou balíčky. Společnost se tím snaží usnadnit a zefektivnit poslední úsek cesty objednávky k zákazníkovi, píše agentura Reuters, které to sdělilo několik anonymních zdrojů. Pokud se brýle Amazonu podaří dokončit, ukazovaly by řidičům na malé obrazovce zabudované v čočce trasu a následně je podrobně navigovaly na místě.

Jak to vypadá, když se stroj vzbouří proti lidem? To, co už před lety ukázal film Terminátor, zopakovala nedávno umělá inteligence. Studentovi, kterému „pomáhala“ s úkolem, nejprve vyčetla, co všechno lidstvo dělá špatně, a poté mu popřála smrt. Jde o vzpouru AI? Podle experta na umělou inteligenci Jana Romportla může být celý příběh trochu jiný.