Vážení čtenáři,
v pondělí večer přišel server Euractiv se zprávou, že francouzská EDF podala k Evropské komisi stížnost proti vítězství korejské KHNP v českém jaderném tendru. Ministerstvo průmyslu to nechává v klidu. Ale pokud komise opravdu začne případ šetřit, může to největší českou veřejnou zakázku poslat k ledu.
EDF argumentuje tím, že by korejská vláda mohla KHNP na dodávku dukovanských reaktorů poskytnout subvenci, pokud nedokáže udržet nabídnutou cenu 8,65 miliardy eur (v přepočtu podle vlády i KHNP 200 miliard korun) za jeden blok. „Korejská nabídka je příliš dobrá na to, aby byla pravdivá,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy viceprezident EDF Vakis Ramany. Francouze nabídka „velmi překvapila“ a nevěří, že je proveditelná na evropském trhu.
KHNP v reakci pro ČTK odmítla, že by od korejské vlády obdržela dotace či jejich příslib. Podle firmy se navíc na tuzemský tendr nevztahují aktuální pravidla EU o zahraničních subvencích. Ale bitva o Dukovany se teprve rozjíždí.
První výstřely přišly už koncem srpna, když EDF podala stížnost k českému antimonopolnímu úřadu. Francouzi tvrdí, že došlo k porušení zadávacích podmínek tendru a žádají jeho zrušení. Což by znamenalo i zákaz podpisu smlouvy s KHNP, který vláda slibuje do konce března.
Stížnost k ÚOHS podal i třetí zájemce o zakázku, americko-kanadský Westinghouse. Ten byl ze soutěže vyřazen už v lednu na základě předběžné nabídky, která údajně nesplňovala předepsané požadavky.
Na české straně stížnosti obavy nebudí. „Byl bych překvapen, kdyby žádné přestřelky nebyly. Jde o relativně velkou zakázku, je jasné, že se ozvou i ostatní uchazeči. Ale věřím, že ta nabídka je tak kvalitní, aby těmto přestřelkám odolala,“ řekl nový ministr průmyslu Lukáš Vlček v rozhovoru pro SZ Byznys.
Vlček po necelém týdnu ve funkci přiznal, že detaily výběrového řízení osobně nezná. Ale jestli je nabídka pro Česko výhodná, je to podle něj jen dobře. „Zatím nemáme jakoukoliv indicii, že by se mělo dojít k nějakým odchylkám od původní nabídky,“ říká.
Podobné je i stanovisko ministerstva: „Výběr preferovaného dodavatele v rámci tendru je výsledkem komplexního hodnocení přibližně dvou set expertů. To potvrdilo, že nabídka KHNP je pro Českou republiku výhodnější a zahrnuje potřebné záruky. Součástí rozhodování je i komplexní vyhodnocování rizik, včetně otázek souvisejících s neúspěšnými uchazeči. Zdržení projektu v uvedené souvislosti nepředpokládáme,“ odpovídá tiskový odbor na dotaz, oč přesně se ministerská sebedůvěra opírá.
Jenomže EDF netvrdí, že korejská strana své závazky nedodrží. Říká jen, že bez státní pomoci je dodržení slíbené ceny nereálné. A že by to Korejci mohli v průběhu dodávky řešit státní subvencí.
S tím mají Francouzi bohaté zkušenosti. EDF chystá stavbu elektrárny Sizewell ve Velké Británii, jíž musela letos britská vláda zvýšit původně schválenou státní podporu o 2,5 miliardy liber (76 miliard korun). Stavba další britské jaderky Hinkley Point se EDF prodražila z původně slibovaných 18 miliard liber za dva bloky na dnes předpokládaných 46 miliard liber. EDF i tady žádala o dodatečnou podporu britské vlády, v tomto případě neuspěla. Zvýšení nákladů jde na vrub dodavatele, takže EDF loni musela kvůli Hinkley Point zaúčtovat odpis téměř osmi miliard eur.
Také stavba finské elektrárny Olkiluoto se Francouzům prodražila. Projekt rozjela společnost Areva. Kvůli mnohaletému zpoždění stouply náklady z původních tří miliard eur na zhruba 11 miliard (skoro 280 mld Kč). Investor, jímž je konsorcium průmyslových firem TVO, trvalo na původní garantované ceně, takže Areva v projektu utopila vlastních 5,5 miliardy eur. Před bankrotem ji zachránil zásah francouzské vlády, která schválila převzetí Arevy státní společností EDF.
Za kolik slibuje EDF v Dukovanech postavit menší verzi svého reaktoru EPR 1600, není známo. „Naše cena je velmi blízká konkurenci,“ řekl pouze Ramany v dalším rozhovoru pro Hospodářské noviny. Ale nabídkové ceny EDF zatím moc spolehlivé nebyly, náklady rostly vždy kvůli zpoždění. Nevyhnulo se to ani elektrárně Flamanville, kterou EDF staví doma a kde skluz činí 12 let.
Pro důvěryhodnost Korejců v zahraničí mluví zatím jediná reference, elektrárna Barakah se čtyřmi reaktory ve Spojených arabských emirátech. Ta byla dokončena letos, stavba proběhla bez vážnějších zpoždění a přišla vládu SAE v přepočtu asi na 260 miliard korun na jeden blok.
Podle Ramanyho to ale pro korejskou kompetenci v Evropě moc neříká. „Evropa a Spojené arabské emiráty se velmi liší. Přístup k licencování, pracovnímu právu, transparentnosti, to vše je velmi odlišné, jde o zcela jinou úroveň požadavků. Náš konkurent nemá srovnatelné zkušenosti, pokud jde o výstavbu jaderných elektráren v Evropě,“ prohlásil Ramany.
Oba jaderní konkurenti ale rozehrávají velkou hru. „V sázce je mnohem víc než jenom Česká republika, o spuštění jaderného programu uvažuje řada dalších evropských zemí. Takže všechny principy týkající se férového obchodu a transparentního přístupu, zajištění reálnosti dodávek v těchto programech je to, co chceme bezpodmínečně zajistit. Jde o energetickou budoucnost Evropy,“ řekl Ramany už dříve pro Český rozhlas.
EDF ohlásila přípravy na „jaderný Airbus“ – řetězec evropských firem, které budou spolupracovat na vývoji a dodávkách jaderných zařízení pro Evropu i další trhy. Podobně se chce ve světě uchytit i KHNP. Obě firmy nutně potřebují dobrou evropskou referenci a musí začít budovat kooperační vztahy. Není divu, že Ramany říká: „Jsme plně odhodláni prosadit svou. A využijeme všech cest, které máme k dispozici.“
Na půdě Evropské komise má EDF v ruce mnohem lepší karty než KHNP i než samotné Česko. Za EDF stojí francouzská vláda, vlivný unijní hráč s velkou palebnou silou. Ale také samotný unijní zájem. Evropský „jaderný Airbus“ je přesně to, co EU potřebuje v situaci, kdy ztrácí konkurenceschopnost a její pozice na trhu přebírá v dalších a dalších odvětvích asijská konkurence. Evropě hrozí deindustrializace, sílí volání po ochraně unijního trhu před levnou asijskou konkurencí.
Je pravděpodobné, že Evropská komise šetření dukovanského tendru skutečně spustí. Pokud se tak stane, bude to proces na měsíce, ne-li roky. Bude reálné získat během šetření evropskou notifikaci na financování druhého dukovanského bloku?
Česko o ni zatím nepožádalo, ale bez ní nemůže podepsat s Korejci smlouvu na dva bloky, jak vláda zamýšlí. Padly by synergie při výstavbě, jež zlevňují celý projekt. Šetření by minimálně zdrželo celý proces, může ale také český jaderný plán úplně zhatit.
To by byl malér. Česko potřebuje nové jaderné bloky co nejdříve, protože uhelná energetika skončí dřív, než vládní stratégové předpokládali. A žádné jiné spolehlivé zdroje se tu zatím nechystají. Nejsou pro ně investorské pobídky, bez nichž se do nich nikdo nepustí.
V debatě kolem Dukovan jsou čím dál víc slyšet hlasy, že bylo od počátku chybou hledat dodavatele jaderky v otevřeném výběrovém řízení s uplatněním bezpečnostní výjimky. Česko mohlo vybrat dodavatele přímo a uzavřít s ním smlouvu na základě mezivládní dohody. Stejně jako Polsko, které koncem září podepsalo kontrakt s konsorciem Westinghouse a Bechtel. Jejich projekt nepotřebuje evropskou notifikaci, protože nejde o veřejnou podporu soukromého subjektu, vše probíhá v režii polského státu.
Proč takto nepostupovala i Česká republika? Odpověď nabídla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na síti X: „Varianta G2G byla dlouho ve hře, žel hradní partička před pěti lety měla jasnou představu, kdo bude to druhé G. Lepší takhle,“ napsala.
Jinými slovy: V Česku úvahy o mezivládní dohodě zhatily tlaky prezidenta Miloše Zemana či jeho úřadu na to, aby byl vybraným dodavatelem ruský Rosatom. Přesně tak postupuje Maďarsko při rozšíření své elektrárny Paks.
„Pokud stavíte technologické dílo, je nejlepší cestou k minimalizaci politických chyb výběrové řízení,“ potvrzuje bývalý vládní zmocněnec Jaroslav Míl, jehož tým koncept dukovanského projektu za předchozí vlády připravoval. Podle něj byla přímá dohoda s Ruskem reálným rizikem.
„Než jsem se stal zmocněncem, měl jsem tři podmínky: Aby se konalo výběrové řízení, a ne mezivládní dohoda po vzoru Maďarska s Ruskem. Dále, že u všech zásadních kroků bude tehdejší opozice. A že na naši práci nebude vytvářen tlak z Hradu,“ řekl.
Účast Rosatomu v soutěži nakonec zhatili zákonodárci, kteří prosadili vyřazení Rusů a Číňanů z tendru z bezpečnostních důvodů ještě před vyhlášením tendru. Ukázalo se to jako prozíravý krok. Maďarsku dnes smlouva s Rusy do značné míry určuje zahraniční politiku. Je jedním z důvodů, proč Maďarsko odmítá protiruské sankce, proč se prohlubuje jeho roztržka s Evropskou unií. Ale i v Maďarsku harmonogram výstavby vykazuje už téměř deset let zpoždění.
Míl je přesvědčen, že stížnosti KHNP nemají šanci český projekt zkomplikovat. „Neumím si představit, že by francouzská stížnost mohla být úspěšná, tím by si mimochodem Francouzi protiřečili s vlastními dodávkami do Finska a Velké Británie. Větší důvod ke zpochybnění soutěže by byl, kdyby ČEZ v tendru vybral jako vítěze EDF. Francouzi nabízeli vyšší cenu a v soutěži organizované podle zákona o zadávání veřejných zakázek právě cena rozhoduje. Potom by si mohli stěžovat Korejci, přičemž by jejich stížnost měla reálný základ i vysokou pravděpodobnost být úspěšná. EDF škodí hlavně sama sobě – každá země teď bude zvažovat, jestli ji zvát do tendrů,“ dodává bývalý zmocněnec, který stál u počátků tendru.
Pokud úřady v Česku či Bruselu soutěž zpochybní nebo pokud jejich šetření nedovolí smlouvu s KHNP podepsat, padá celý tendr a výběr dodavatele by musel začít znovu. Říká to smlouva, kterou uzavíralo v roce 2020 Ministerstvo průmyslu s ČEZ, respektive jeho dceřinou firmou EDU II.
Další jaderný tendr už Česko nevypíše. První pokus v roce 2014 skončil neslavně poté, co vláda odmítla účast na financování nových bloků. Při nové soutěži Česko předem vyřadilo dva uchazeče, od jednoho ze tří zbylých si ani nenechalo poslat závaznou nabídku. A neúspěšný finalista si stěžuje u Evropské komise. Pokud selže i tento tendr, naše země se na mezinárodní scéně dokonale znemožní. | 
