Vážení čtenáři,

probíhající prezentace čtvrtletních výsledků firem aktuálně hýbe světovými akciovými trhy, které se rychle oklepaly z masivního výplachu z počátku srpna. 

Investoři rychle zahnali obavy z možné recese v USA i z bubliny okolo AI. Hlavní světové akciové indexy jsou prakticky zpět na hodnotách před propadem cen, kdy se během pár dnů z hodnoty firem globálně vypařilo přes šest bilionů dolarů.

Uklidnění trhů je dobrou zprávou i pro tuzemské drobné investory, kteří se snaží zhodnotit své úspory na stáří v podílových fondech i doplňkových fondech penzijního spoření.

Stále více lidí chápe, že mají-li si jejich úspory do budoucna uchovat svou hodnotu a pokud možno ji ještě navýšit, nemohou je nechat ležet v bankách či ve fondech, které nedokážou peníze ochránit před inflací.

V Česku jsou ovšem stále statisíce lidí, kteří ke své škodě drží strategii, jež jim na konci spoření dodá obnos značně znehodnocený inflací. A není to tím, že by neměli jiné možnosti, jak úspory zhodnocovat lépe.

Mezi nejoblíbenější stále patří penzijní fondy, ve kterých k letošnímu pololetí spořilo 4,1 milionu lidí. Z toho 2,2 milionu v transformovaných fondech, které kvůli ultrakonzervativní strategii dlouhodobě nechrání úspory před inflací a 1,9 milionu v nových penzijních fondech, kde si mohou lidé zvolit vlastní investiční strategii.

Podíváme-li se na zhodnocení těchto penzijních fondů za posledních 10 let, nevychází to z pohledu efektivního spoření na stáří vůbec dobře. Nutno dodat, že tím dost výrazně zamíchala drastická inflace v posledních třech letech, která zásadně zvýšila průměrnou inflaci posledních deseti let a v kumulované výši dosáhla podle údajů Asociace penzijních společností zhruba 50 procent.

Za posledních 10 let tak inflaci s přehledem porazily pouze dynamické fondy, které investují převážně do akcií a pravidelné měsíční úložky drobných investorů se v nich dokázaly srovnat s výkyvy trhů a vydělat slušné peníze. V průměru si dynamické fondy připsaly ročně 5,6 procenta.

Dlouho se nad inflací držely i vyvážené fondy, které dostaly inflační úder v poslední letech, ale je u nich velká šance, že do budoucna se se svými výnosy nad inflaci dostanou. Dlouhodobě s inflací prohrávají různé formy konzervativních fondů.

Nejhůře jsou na tom takzvané transformované penzijní fondy, tedy staré penzijní fondy, které ze zákona nemohou v žádném roce prodělat a musí držet ultrakonzervativní strategii. Právě v nich spoří stále přes dva miliony lidí a závazek neprodělat je s ohledem na inflační ztráty pouze iluzorní.

Lidé v nich mají přes 400 miliard korun, takže jen v posledních třech letech ztratily tyto úspory kvůli vysoké inflaci ze své reálné kupní síly kolem 140 miliard korun.

Zůstávat spořit v těchto fondech znamená pro dva miliony lidí reálně prodělávat dál. Ten, kdo má do důchodu daleko, by tak rozhodně měl své úspory přesunout do některého z dynamických či vyvážených fondů.

Řešení existuje i pro ty, kteří mají do důchodu pár let a oprávněně se mohou obávat, že přesun úspor na pár let do rizikovějších fondů by je mohl při případných propadech trhů znehodnotit více než každoroční okusování inflací.

Pro takové klienty existuje od letošního roku možnost uzamknout své úspory ve starém fondu a pokračovat ve spoření v novém fondu, který při vyšší míře rizika nabízí i vyšší zhodnocení. Výše uvedená data za posledních deset let hovoří jasně.

Odhlédneme-li od klasických penzijních fondů, jsou jasnou alternativou pro spoření na stáří klasické podílové fondy a nebo nově zavedený dlouhodobý investiční produkt (DIP), do kterého za prvních šest měsíců letošního roku investovalo již přes 50 tisíc lidí.

Podle Indexu českého investora společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 fondů působících v Česku, zhodnocovaly v pětiletém období akciové fondy ročně v průměru o 7,44 procenta a defenzivnější fondy, tedy smíšené a dluhopisové o 4,4 procenta.

Výsledky v tomto týdnu zveřejněného průzkumu agentury STEM/MARK navíc jasně dokládají, že Češi jsou si vědomi nedostatečných úspor na stáří. Bezmála polovina lidí přiznává, že do důchodu budou mít naspořeno méně než milion a třetina tuto částku nedokáže odhadnout. Současně ale čtvrtina lidí považuje za rozumné mít ke státnímu důchodu naspořeno jeden až dva miliony a pětina dva až tři miliony, aby mohli vést v penzi důstojný život.

Pro zajištění důstojného stáří je ale třeba přistupovat zodpovědně i k péči o své úspory. K tomu je třeba změnit přemýšlení o správě peněz a posunout se ze sféry spoření k pravidelnému investování. Pokud už o tom přemýšlíte, může vám s volbou správného fondu pomoci i tento rozbor kolegy Lukáše Voženílka.

Skupina EP Corporate Group podnikatele Daniela Křetínského chystá v příštích měsících další velké investice do energetiky a médií. Na Slovensku plánuje získat majoritní podíl ve Slovenských Elektrárnách a ve Francii jedná o převzetí vydavatelství Groupe Delcourt.

Farmáři si oblíbili drony. Mentalita českých zemědělců se mění. O tom, že jsou víc otevřeni novinkám, vypovídá i rostoucí počet dronů na polích. Farmáři si najímají nebo přímo kupují své vlastní létající pomocníky, kteří monitorují lány. Drony detekují plevely a slabé porosty, před sklizní hledají ztracená mláďata, měří půdní bloky a počítají skot.

OpenAI opuští esa. Když z nějaké společnosti začnou ve velkém odcházet vysoce postavení lidé, obvykle se to bere jako důkaz, že je firma v problémech, nebo možná zkostnatělá. Ani jeden důvod ale zjevně nesedí na OpenAI – firmu, která je od uvedení populárního ChatGPT na výsluní. Proč z ní tedy odchází tolik klíčových lidí?

Vstávání s Babišem. „Když člověk vede velkou a viditelnou firmu, musí očekávat, že se politici budou snažit do toho vstupovat. Vy jen musíte najít způsob, který neovlivňuje byznys,“ říká v rozhovoru pro SZ bývalý šéf Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak. Mimo jiné vzpomíná, co žádal prezident Miloš Zeman i proč vstával na schůzku s premiérem Babišem už v pět hodin ráno.

Hodnotnější dům, dražší pojistka. Fotovoltaický systém na střeše domu a s ním související aparát významně navýší cenu vašeho domu. Pojišťovny k domácím fotovoltaickým elektrárnám přistupují jako k součásti nemovitosti, a proto je při obnově pojistné smlouvy dobré cenu domu znovu spočítat, aby bylo pojistné krytí dostatečné.

Jádro vzato na milost. Evropa jádro nutně potřebuje. Nahrávají mu dekarbonizační cíle i budoucí nárůst spotřeby elektřiny. Řada států sice jaderné ambice má, ale reaktorů se zatím staví jen málo. Stávající flotila přitom už přesluhuje. Podle nejnovějších dat Eurostatu za rok 2022 se ve 13 státech Unie vyrobilo z jádra přes 609 tisíc GWh energie. Jde o nejnižší hodnotu od začátku měření v roce 1990 a meziroční pokles o necelých 17 procent.

Češi narychlo pořizují nové kotle. Kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí a ovzduší již nebude od začátku září možné používat některé třídy kotlů. Jejich majitelé, kteří starými kotli na uhlí vytápěli dům, tak mají povinnost je před zimou vyměnit. Při používání kotle, který nesplňuje emisní požadavky, hrozí jeho provozovateli po prvním září pokuta až 50 tisíc korun.  

Co udělat, aby se Česko rozhýbalo. „Blíží se období, kdy se snad už dozvíme, jak budou vypadat detailnější parametry rozpočtu, který pětikoaliční vláda navrhne. Můžeme se tedy těšit na brzkou další debatu mimo jiné i o ‚správném’ rozměru českého státu, podpoře investic a vlastně i podpoře všeho,“ komentuje bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Fondový potenciál Česka. Za posledních 15 let vznikla v Česku zcela nová větev finančního trhu, která zažívá obrovský boom. Na vyspělé investory zaměřené fondy kvalifikovaných investorů dorostly do takové velikosti, že se staly významným hráčem v ekonomice. „Podle mého kvalifikovaného odhadu je v těchto fondech majetek ve výši zhruba 650 miliard korun. Už delší dobu tvrdím, že Česko má potenciál stát se středoevropským finančním hubem pro tyto fondy,“ říká Rostislav Plíva, šéf investiční společnosti Winstor.

Hubnutí a zbraně. Zatímco výsledková sezona akcií v USA pravidelně přitahuje pozornost investorů z celého světa, ta evropská probíhá za mnohem menší záře reflektorů. Také zde ale najdeme vítěze a poražené. Velká pozornost investorů směřovala pochopitelně na výsledky firmy Novo Nordisk, která se díky přípravkům na hubnutí stala loni nejhodnotnější veřejně obchodovanou firmou v Evropě.

Bezemisní novostavby budou dražší. Ceny bytů v Česku znovu míří vzhůru. V Praze se průměr nabídkové ceny podle analýzy developerů dostal na historický rekord 156 780 korun za čtverečný metr. Růst cen může do budoucna přinést nová evropská směrnice o energetické efektivitě budov. Domy mají být stále úspornější, v roce 2030 už musí všechny novostavby vykazovat nulové emise. V roce 2027 se navíc mají zavést povolenky na vytápění, které budou ke splnění zelených parametrů tlačit.

Pro studenty sdílené bydlení. S novým akademickým rokem hledají vysokoškoláci levné bydlení. Analýza cen z portálu Sreality.cz ukazuje, kolik studenti zaplatí za nájem a kolik ušetří, když budou ubytování sdílet. Data Srealit pak ukazují, že luxus vlastního bytu vyjde studenty dráž než vloni.

Jak rychle se v Česku staví. Z posledního výzkumu prováděného Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vzešlo, že povolovací proces trvá v řádu měsíců, nikoli tedy že získat povolení trvá roky, jak mnohdy lamentují čeští developeři a investoři. Jelikož výsledky z výzkumů prezentují průměrné veličiny, je potřeba je vysvětlit v kontextu.

Mozek od Open AI. Americký startup Figure AI založený předloni odhalil druhou generaci svého humanoidního robota označeného 02. Oproti svému předchůdci 01 má vylepšený mozek od OpenAI. Druhá generace humanoida podle časopisu Robot Report „zušlechťuje“ každý prvek z původního designu. Na video se můžete podívat v úvodu článku.

Opravdový asistent a falešné skupinovky. Je umělá inteligence vůbec k něčemu? Google strávil rok hledáním nových funkcí, které by lidem ukázaly, proč si koupit jejich Pixel telefon. Některé jsou legrační, ale jiné vypadají užitečně. Na představení novinek pro novináře z celého světa na akci Made by Google, která se koná na kampusu Google v kalifornském Mountain View byl i reportér Seznam Zpráv Pavel Kasík.

„V první řadě mi přijde úplně absurdní, že se něco takového řeší. Alkohol je jedna látka a je jedno, jestli je ve víně, pivu, nebo tvrdém alkoholu,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Martin Žufánek z Lihovaru Žufánek k otázce zdanění tichého vína. „Jsme přece výrobci alkoholu, a co si budeme povídat, to je zbytná věc, kterou nepotřebujeme k životu. Je správně, že je to zdaněné. A má to být zdaněné jednotně celým trhem.“