Vážení čtenáři,

dlouho chystaný zákon o zálohování PET lahví a hliníkových plechovek je už napsaný, brzy ho vláda pošle do parlamentu. Je za ním dobrá myšlenka, ale i plno starostí navíc. A to se před volbami nebude snadno prosazovat.

Vyhazovat plastové lahve jen tak se nemá, to ví skoro každý. Ale proč? V Norsku kvůli tomu před osmi lety vznikla série motivačních videí, která by se teď v Česku mohla hodit.

Podstatou jejich sdělení je, že i prázdná lahev má svoji cenu. Když se vrátí do oběhu, klesne spotřeba surovin na výrobu dalších plastů. Jedna zrecyklovaná lahev ušetří zhruba jednu kilowatthodinu energie. A norské reklamy názorně ukazují, že to není málo.

Stejných úspor – v žánru televizní nadsázky – lze docílit třeba tím, že necháte stát auto pět kilometrů od chaty a zbytek dojdete pěšky. Proto jeden z norských šotů začíná záběrem na zchvácenou rodinu, jak se s kufry brodí přes řeku. A přitom – jak se divák dozví ke konci – by místo odstavení auta stačilo zachránit jednu PET lahev.

Podobných motivů dali Norové dohromady víc. Svlečený otužilec ráno seškrábe námrazu ze zrcadla v koupelně a se sebezapřením vleze pod ledovou sprchu, aby ušetřil za teplou vodu. Mladý pár chroustá u televize zmrzlou pizzu, aby nemusel zapínat mikrovlnku.

Šlo by namítnout, že v Česku máme žluté popelnice, plasty třídit umíme a žádné rady z ciziny nepotřebujeme. Oproti Norsku a jiným zemím tu ale jedna věc chybí. Jedni v tom vidí výhodu, jiní zaostalost – každopádně Česko se ocitá čím dál víc mimo hlavní proud, ve kterém je (nebo brzy bude) už 18 evropských států, kde se plastové lahve a plechovky zálohují jako pivní sklo.

Zákon je napsaný, námitky rovněž

Brzy naplno začne boj o to, zda se přidat. Ministerstvo životního prostředí dopsalo tento měsíc dlouho chystaný zálohovací zákon. Ostatní resorty už ho viděly a shromáždily své připomínky, v nejbližších týdnech má výsledek posoudit Legislativní rada vlády a pak vláda. Do parlamentu by norma měla doputovat před prázdninami, ministerstvo by ji rádo prosadilo do konce roku.

Když zákon projde, všechny nápojové PET lahve a plechovky od jedné deci do tří litrů budou od ledna 2026 zatížené jednotnou čtyřkorunovou zálohou. A všechny prodejny potravin s plochou nad 50 čtverečních metrů (včetně benzinových pump a e-shopů) budou povinně obaly vybírat. Buď ručně, ale spíš s pomocí zálohovacích automatů, které už lze leckde po Evropě vidět.

Návyky od žlutých popelnic bude třeba změnit. Lahve a plechovky bude třeba vracet nesešlapané, přiměřeně čisté a s etiketou kvůli načítání čárového kódu. Což pro obchody bude práce navíc, za kterou dostanou zaplaceno od státem zřízeného „operátora“ – a to z peněz, které v systému zůstanou díky tomu, že část lahví lidé nevrátí a zálohy za ně propadnou. Zdrojů má být dost – Češi ročně koupí 2,6 miliardy lahví a plechovek, vznikne tedy nový koloběh peněz za zhruba deset miliard korun.

Ministr životního prostředí Petr Hladík záměr zdůvodňuje dvěma způsoby. Jednak aby se lahve a plechovky neválely po ulicích a v přírodě, jak se to povedlo na Slovensku. A jednak kvůli podpoře třídění, ve kterém si sice Češi připadají jako mistři světa, ale třeba u plechovek jsou hodně pozadu, do oběhu vrací jen každou čtvrtou. „Nemůžeme přece těžit hliník, abychom ho zase vyhazovali,“ argumentuje Hladík.

Není ale jisté, že uspěje. Námitek je hodně, proti je Ministerstvo průmyslu, hospodářská komora nebo svaz obchodu. Koalici k přijetí nic nezavazuje, protože nejde o unijní legislativu a ve vládním prohlášení je k zálohování jen jedna vágní zmínka. A ve Sněmovně jsou proti i zástupci vládních stran. „Myslím, že nemá,“ říká v odpovědi na otázku, zda má zákon šanci, předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně za STAN Eliška Olšáková. Sama je proti a jak upozorňuje, není sama, vypořádání připomínek zabralo ministerstvu 543 stran.

Proč měnit to, co funguje?

Zákon nevymýšlí nic, co by v Evropě nefungovalo. Odpor ale nepřekvapí. Vedle tradičních jevů, kdy v Česku musí být všechno jinak a nic „nejde“, je třeba mít na paměti, že se jedná o změnu zaběhlých věcí. To obnáší starosti navíc. Přibude nová regulace, kdy stát bude po lidech a firmách zas něco nového chtít, byť z dobrých důvodů. A to se před volbami neprodává snadno, obzvlášť v zemi milovníků přírody, kde ale nemalá část veřejnosti bůhvíproč považuje jakoukoli zelenou novotu za útok na základní svobody.

Hlavní argument odpůrců je ten, že stávající systém žlutých kontejnerů funguje dobře. Lidé by na ně prý mohli zanevřít, když se hlavní plastová surovina odkloní jinam. Což ale nezní moc přesvědčivě, protože plastového odpadu je v domácnostech pořád dost – a žluté popelnice by v novém režimu byly jen méně plné a nemusely by se vyvážet tak často.

Poctivější námitkou je, že pro firmy, které se odpadovým hospodářstvím živí, je PET výnosným artiklem a logicky o něj nechtějí přijít. Obce se bojí, že by kvůli tomu musely za svoz odpadu platit víc. Některé samy do třídiček investovaly a nechtějí svůj funkční systém narušovat.

Na to je ale pádný protiargument druhé strany, kde stojí hlavně výrobci nápojů. A sice že míchat PET se zbytkem plastů ve žlutých popelnicích je plýtvání, protože špinavá směs často končí na skládkách a ve spalovnách. Anebo u ní nastane takzvaný „downcycling“: Z recyklátu se vyrobí mikiny nebo pleny, které skončí na skládce v dalším kole.

Proto se jako čistší řešení jeví „uzavřít smyčku“ a držet čistý PET v potravinářství, kde budou navíc brzy platit nové předpisy, požadující od firem, aby se o obaly postaraly a aby dohlédly na to, že při výrobě se víc používá recyklát.

„Pokud by zálohování nebylo podpořeno, tak to znamená, že jsme se k životnímu prostředí otočili zády,“ říká ministr Hladík. Brzy – do konce roku – se ukáže, kolik lidí ve vládě a ve Sněmovně vidí situaci podobně.

Český výrobce dortů bude v nabídce největších řetězců světa. Do portfolia ho chtějí americké Costco i Walmart. Firma je už do konce roku vyprodaná a musí navýšit výrobu, říká v rozhovoru se Zuzanou Hodkovou Nshan Avetisjan, syn zakladatele firmy z Frýdku Místku, který do Česka uprchl před válkou v Arméniii.

Miliardář z Amrestu. Henry McGovern si v Česku žije svůj americký sen. V Evropě masově rozšířil značky KFC a Starbucks a stal se jedním z předních sólových hráčů v gastronomii. Před covidem svůj podíl se štěstím prodal a v rozhovoru s Filipem Horáčkem popisuje, co má v plánu teď.

Letiště z lega. Česká firma Koma Modular staví už druhé letiště v africkém Senegalu. Výhodou je, že funguje jako stavebnice. Nevyužívá totiž cihly, ale modulární kostky, vysvětluje majitel společnosti Stanislav Martinec.

Boom na venkově. Česko čeká další rozmach nákupních parků, zasáhne hlavně malé obce. Už loňský nárůst byl druhý nejvyšší za posledních deset let a v příštích dvou letech se boom rozjede naplno. Zatímco nová obchodní centra už se téměř nestaví, nákupní parky na „zelené louce“ zažívají zlaté časy.

Benzín za 40 (a víc?). Pohonné hmoty jsou nejdražší od loňského října. Cena benzinu vyrostla letos poprvé nad 40 korun za litr a půjde ještě výš. Téměř všechny hlavní vstupy mluví pro další zdražení, říká v pořadu Agenda ekonom Petr Zajíc z investiční společnosti Amundi. Problém Česka podle něj je, že je tu malá konkurence a že tři největší hráči Orlen, MOL a Čepro de facto udržují oligopol.

Výrobci aut ve stresu. Drahé energie, složitosti v zásobování a nedostatek pracovních sil jsou tři hlavní výzvy zdejšího automobilového průmyslu, nejdůležitějšího odvětví ekonomiky. Zatím vykazuje růst, to ale nemusí trvat věčně, vyplynulo z konference pořádané pod hlavičkou ČTK Connect.

Pozor na ruské lodě. Rusko je zřejmě připraveno způsobit „ekologickou katastrofu“, prohlásil švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Reagoval tak na přítomnost ruských ropných tankerů v Baltském moři. Podle Billströma nejsou lodě způsobilé k plavbě, a porušují tak námořní pravidla.

Kingdom Come II. České videoherní studio Warhorse představilo pokračování svého úspěšného titulu Kingdom Come: Deliverance. Počítačová hra má být hotová ještě letos. Česko hraje na globálním herním trhu, který se ale potýká s problémy, důležitou roli.

S trdelníky do světa. Česká firma Trdlokafe letos plánuje otevřít více než 200 nových poboček, mimo jiné v Kataru a Los Angeles. Díky poptávce v zahraničí doufá v prolomení miliardového obratu.

Hořkosladké zakázky. Útlum českého průmyslu pokračuje. „Nevidím ten moment startu. Nevím, co bude tím oživením. Chybí tu šém, který bychom dali Golemovi, aby se rozsvítil,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Lát, spolumajitel slévárny Beneš a Lát. Popisuje nový častý jev, kdy se dostává zpět k zakázkám, kde původně skončil druhý na pásce, ale vítězové mezitím zkrachovali.

Něco za něco. Vláda ve středu schválila nový rozvojový program, který má podpořit výstavbu dostupného nájemního bydlení. Stát nabídne obcím zdarma pozemky, když na nich obce na oplátku postaví byty. Jak to bude fungovat a kdo bude mít na byty nárok, vysvětluje Karolína Štuková.

Známý hotel na prodej. Pražský hotel Imperial, v kterém vaří známý kuchař Zdeněk Pohlreich, je na prodej. První kolo nabídky ale k ničemu nevedlo, zájemce odradila vysoká cena. Hotel patří odborům a prodej měl pomoci financovat jejich provoz. Část funkcionářů teď chce nabídku stáhnout a neprodávat budovu pod cenou.

Hypotéka, nebo nájem? Na realitním trhu se schyluje ke zlomu. Mizí propast mezi hypotékou a nájmem. Nájemné zůstává levnější, ale už ne o tolik. Spočítali jsme, jak je to ve vašem kraji.

Rozpůlený bitcoin. Nejrozšířenější kryptoměna prochází po letech takzvaným „halvingem“, což znamená, že odměny pro lidi, kteří těží nové bitcoiny, se sníží na polovinu. Je čas prodávat, nebo nakupovat? Názory se jako obvykle různí.

Zase pozdě. Evropa dlouhodobě selhává ve snaze vytvořit tržní prostředí, které by podporovalo inovace, podnikání a chuť riskovat. Přitom má intelektuální i další podmínky k tomu, aby například v digitálních technologiích byla světovým lídrem, píše v komentáři Miloš Čermák.

Do léta jsou ceny dobrých bytů zase na maximech, říká v podcastu Ve vatě hypoteční expert Libor Ostatek. V rozhovoru s Markétou Bidrmanovou mluví o tom, že cena peněz přestala klesat a že na konci roku čeká sazby v rozpětí 4,5 až 4,7 procenta.