Předpokládá se, že smetana pocházející z mléka existuje již od počátků chovu zvířat v paleolitu. Keltové a Vikingové ji měli rádi. Ve středověku se smetana objevila na jídelních stolech vedle zeleniny a čerstvých sýrů.

Smetana zaujala své místo mezi buržoazní kulinářskou tradicí střední třídy, která byla náročná na omáčky, nádivky a dezerty. Použití smetany se rozšířilo do příloh a do nádivek do masa a drůbeže. Ve skutečnosti to však byl otec francouzské kuchyně Antonin Carême, kdo založil její použití ve vaření a výrobě pečiva. Zdokonalil díky ní ozdobné cukrovinky a další různé sladkosti. Jeho nové omáčky a slavné bramborové recepty rovněž využívaly smetanu. Dnes je používání smetany založeno na tendenci odlehčovat receptury při zachování plného, ​​čistého pocitu požitkářství.