Ahoj ma,
některé věci se nedají popsat slovy.
Člověk je zažije, ale když je chce sdělit, chybí mu slova. Jako se snažit chytit svižný vítr do igelitky a jít ho někomu ukázat. Přivonět si k růži a vyprávět o tom někomu, kdo ztratil čich. Fotit západ slunce, aby tu krásu mohli vidět i ostatní. Nic z toho se nedá plnohodnotně zachytit ani popsat.
Všechny pokusy podělit se o takový zážitek jsou nedostatečné, přestože je skutečnost působivější než státní hymna zahraná při vítězství našeho národního hokejového týmu.
V mém dnešním novém receptu na blogu malý kousek takového zážitku je. Chuť jarních kuřátek se totiž nedá moc dobře popsat, je lepší dopřát si sousto nebo dvě:
Třeba ani nemá smysl ta správná slova hledat.
Třeba je lepší, že neexistují.
Třeba právě tohle v nás vyvolává touhu některé věci zažít a nenechávat si o nich jenom vyprávět.
Jarním chutím, vůním, okouzlujícím západům slunce i větru ve vlasech zdar,
Florentýna
|
