Cesta piva z pivovaru na stůl k hostovi je spletitá. Spolu se sládky, výčepními a štamgasty ji mapujeme už pěkných pár let a vědomostí se sešlo na jeden pivní blog. Už jste se ponořili do Pečlivě ošetřeného piva? Tady je malá ochutnávka.

Od základů

Ať už si v hospodě nejraději odškrtáváte hladinku, šnyt, anebo mlíko, myslete na to, že pivo se čepuje, nikoliv točí. Patří pod něj podtácek – to aby kroužkovala jen pěna, nikoliv dřevo na stole. A „na zdraví“ se v Lokálech a podnicích Ambiente říká proto, abyste pivo chytli co nejdřív za ucho a zhluboka se napili. Hladinka, šnyt i mlíko totiž chutnají nejlíp čerstvě načepované.

Letní trend jménem kyseláč 

Umí pořádně osvěžit a svým chuťovým profilem zaujmout i nepivaře. Kyseláč si získal tolik fanoušků, že ho na pivních menu najdete už i v zimě. Výrobu souru, jak se mu vlivem angličtiny také říká, na rozdíl od ležáku nesvazuje tolik pevných pravidel jako v případě tradičního ležáku. Zatímco na zrodu „lageru“ se podílejí spodní kvasinky, sour může vzniknout spodním, svrchním, a dokonce i spontánním kvašením. Často se do tohoto typu piva přidává čerstvé ovoce, pyré a také extra kvasinky, které zařídí jeho – zdravé – zkysnutí. Zajímá vás víc?

0 % abv 

Na žebříčku popularity v Česku stoupají také nealkoholická piva. Zatímco v Lokále vám nabídnou rovnou čepovaný Birell – v čisté i ovocnější podobě, s malinami a grepem –, v dalších výčepech najdete nealko ležák od Proudu či oblíbenou nealko „ipu“ od Clocku. S bohatým výběrem nealkoholických piv na léto nám poradila výčepní Pultu Magda Hoppová. Necháte se inspirovat?

Pivo za faraonů

K pivo patří kousek čeho? Utopence, gothaje, tlačenky, jedna rakvička… ale taky špetka historie! Věděli jste například, že (spontánně kvašené) pivo milovali už egyptští faraoni? Nebo že první zmínky o výrobě piva v našich zemích pocházejí z pražského Břevnovského kláštera? Od roku 993 ovšem sládci urazili dlouhou cestu a panovníci nechali v průběhu staletí sepsat spoustu pravidel týkajících se výroby nejoblíbenějšího nápoje široko daleko. I o tom si na blogu Pečlivě ošetřené pivo můžete přečíst. O rozmachu českého pivovarnictví v 18. a 19. století pak pojednává Pavel Scheufler v knize Pivo za císaře pána.

Kam vzít žízeň na jedno

Že vám po tom čtení o pivu vyprahlo? Skočte si na jedno žíznivé do Lokálu, na speciály vybrané pivní radou do Pultu v Celnici, na pivo načepované mistry sládky ke Dvěma kohoutům, na obědové do Výčepu, na Dalešické (a tedy filmové a slavné) do nově otevřené Karlínské HolKy a na fotbalové, fanouškovské do pop-up sport baru Grande Paolo. Čepované italské pak mají třeba v Pizze Nuově. Berete-li žízeň na piknik, myslete při rozlévání piva na správný úhel.

Tipy navíc

Kdo má na pivo zaostřeno se vším všudy, ten už možná zaregistroval, že Škola čepování přešla v Institut PIVO, za nímž stojí zkušení a znalí výčepní Lucka Janečková, Tomáš Krčmář a Martin Novopacký, kteří se starají o kvalitu piva v podnicích Ambiente. Oproti tomu původní název zůstal jejich praktickému kurzu Škola čepování, který se vám bude hodit třeba v případě, že si během léta půjčíte výčep. Profíci se zase mohou hlásit do dalšího ročníku desetiměsíčního kurzu Maximum o pivu!

Jídlo a radost na Faceboooku
Jídlo a radost na Instagramu